Dagmar Glatzovou najdete v ředitelně Základní a Mateřské školy Prameny. Za největší potenciál města považuje právě mladou generaci s nápady a snahou zlepšovat své okolí. Sama se snaží budovat v dětech hrdost na svoje město.

Kdy naposledy jste pocítila hrdost na to, že jste z Karviné?

Možná to bude znít hloupě, ale já to tak prostě mám pořád. Jsem hrdá na to, kdo naše město vede, a na lidi, kteří v něm žijí. Jsem taky hrdá na to, že většina dokáže respektovat pravidla, na to, jak dokážou na současnou situaci reagovat rodiče, kteří mají děti u nás ve škole. Jsou slušní, úžasně spolupracují. Je vážně nádhera, jak si teď lidi dokáží pomáhat, napéct pro hasiče, ušít roušky pro seniory, zachovat si smysl pro humor, být laskaví a ohleduplní. Snažím se hrdost na naše město budovat v dětech, protože si myslím, že se tady vůbec nemáme za co stydět, hodně umíme, hodně jsme dokázali. A že jsou problémy? Ukažte mi jedno místo v Česku, kde nejsou.

Proč jste se vy sama rozhodla pracovat v Karviné?

Hlavně kvůli vztahům s lidmi. Mám pocit, že tady můžu realizovat svoje sociální cítění, někdy snad i něco dobrého prosadit, dát těm slabším pocit, že jsou důležití, a že i na nich záleží.

Jak hodnotíte karvinské školství?

Myslím si, že co se škol v Karviné týče, může nám kdekdo závidět. Základní i mateřské školy jsou hezké, zrekonstruované, zahrady i sportoviště u nich rovněž. Každá z dvanácti škol je profilově jiná a nabízí různé možnosti podle zaměření a potřeb dětí. Pestrost vidím jako velké plus. Je také skvělé, že město realizuje různé výzvy na modernizaci učeben. My třeba máme nově vybavenou učebnu řemesel s šicími stroji, které teď jedou na plné obrátky.

Co v Karviné byste doporučila návštěvníkům?

Velkým přínosem pro město je současná podoba zámku a jeho využití. Mám hodně přátel, kteří když jdou na prohlídku, tak zírají, jakou úroveň mají jeho sbírky, v jak dobrém stavu je a kolik akcí se v něm koná. Myslím si, že se celkově hodně povedly oslavy 750. výročí našeho města.

Jaké má Karviná silné stránky?

Vedení města má myslím jasné vize a výbornou schopnost čerpat evropské fondy. Karviná nabízí zajímavé spojení historie a současnosti. Určitě je super blízkost Beskyd i přehrad pro kvalitní využití volného času. Že jsme na hranici s Polskem je přínosem pro mladé i pro nás starší. Po setkáních se Srdcaři si myslím, že velmi silnou stránkou Karviné je, že tolik mladých a schopných lidí chce pro město něco udělat, mají nápady a invenci a z toho jsem nadšená. Jen mě to utvrzuje v mém postoji, že je třeba dětem vštěpovat hrdost ke svému městu a ponese to ovoce. Ať chci nebo ne, bude to hlavně na nich, jak a co bude dál.

Jak si představujete Karvinou za 10 let?

Jako zelenou, s krásnými cyklostezkami, s dobře fungující průmyslovou zónou, s lidmi, kteří jsou rádi, že městu věnovali energii, zůstali tady a nelitují. Pro rozvoj města je rozhodně důležité udržet si tu kvalitní lidi. A já osobně bych byla ráda i za to, kdyby tady vznikl jazzový klub.

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy provedla Eliška Olšáková

Podnikáte v Karviné a pociťujete na vlastní kůži ekonomické dopady koronavirové epidemie? Od 1. dubna jsme spustili informační a konzultační servis, který vás rychle a spolehlivě nasměruje k informacím a aktuálním možnostem podpory. Ve one-stop-shopu Karviná všemi deseti můžete položit dotaz online nebo konzultovat své dotazy či žádosti o podporu po telefonu nebo prostřednictvím telekonference. Služba je dostupná pro místní živnostníky a podnikatele.

Informační a konzultační servis one-stop-shopu obstarávají zkušení konzultanti. Na elektronické dotazy podnikatelů odpoví spolehlivě nejpozději do druhého pracovního dne. Využít telefonické nebo videokonferenční konzultace je možné každý čtvrtek od 7:30 do 17:30, termín konzultace si rezervujte online.

Servis pro statutární město Karvinou zajišťují konzultanti ze společností BeePartner a RPiC-ViP. Navazuje na dřívější služby kontaktního centra v Business Gate Karviná, které poskytovalo konzultace projektových záměrů a dotačních příležitostí místním podnikatelům a jehož provoz byl v souvislosti s nouzovým stavem a krizovými opatřeními rovněž dočasně omezen.

Příběh tří domů na Masarykově náměstí v centru Karviné bude pokračovat. Mají zde být byty i přízemní komerční prostory, prostřední dům má poskytnout multifunkční společenské zázemí včetně informačního centra.

„Jsem rád, že se nám podařilo dostat se až do fáze obdržení stavebního povolení. Cesta to nebyla jednoduchá, protože jen samotná jednání o odkupu daných nemovitostí, které byly v dezolátním stavu, byla složitá a trvala několik let. Mám také radost z toho, že se nám podařilo přesvědčit Moravskoslezský kraj, aby nám na rekonstrukci přispěl dotací ve výši 50 mil. Kč. Jsem přesvědčen, že opravené domy Masarykovo náměstí rozzáří a už se velmi těším, až se domy stanou součástí běžného života v centru města.“ komentoval primátor Karviné Jan Wolf.

Město na rekonstrukci domů získalo v loňském roce krajskou dotaci. Má stavební povolení, aktuálně dopracovává projektová dokumentace pro provedení stavby, po níž bude následovat výběr zhotovitele. Stavba by tak mohla začít ještě na podzim.

Historie, současnost a budoucnost tří domů

 „Provedli jsme již potřebné průzkumy – stavebně-technický, stavebně-historický i statický. Nechali jsme také zpracovat mykologické posouzení vzorků z dřevěných konstrukcí stropů a krovů. Všechny domy mají havarijní stav střešních krytin a velmi špatný stav stropních konstrukcí. V domě č.p. 35/18 je stejně jako v některých dalších domech na Masarykově náměstí vysoká hladina podzemní vody,“ dodal primátor města Jan Wolf .

Rohový dům č.p. 33/2 byl postaven po požáru v roce 1823 jako dvoupodlažní s klasicistní fasádou. V roce 1913 byl přestavěn, postupně zde byly například lahůdky, delikatesy, prodejna knih. V 90. letech 20. století tady působil karvinský magistrát. Po rekonstrukci zde mají být přízemní nebytové prostory, v dalších dvou podlažích byty a půda.

Budova č.p. 34/17 byla postavena rovněž po roce 1823. V roce 1911 zde byla přistavěna zimní zahrada dochovaná dodnes. Dům vlastnili významné osobnosti města, zejména rodina Bayerů. Od roku 1834 zde byla lékárna U Salvatora (U Spasitele). Po rekonstrukci zde město chce vytvořit informační centrum a multifunkční společenský prostor se zázemím.

Do historie velkoměšťanského domu č.p. 35/18 z přibližně poloviny 19. století se zapsaly například rodiny Axmannů a Rosebergů. V roce 1959 byl znárodněn. Dlouhá léta zde byla prodejna obuvi a koženého zboží i drogerie. Po rekonstrukci zde mají být podnikatelské přízemní prostory a byty v druhém nadzemním podlaží. Tři domy mají být napojeny na centrální zdroj vytápění. Při rekonstrukci budou zachovány historické klenby, štuková výzdoba fasád, památkově významné prvky i dřevěná zimní zahrada.

V Domě zahraniční spolupráce pracuje s mladými lidmi a je konzultantem programu Erasmus+. Dlouhodobě podporuje komunitní rozvoj, komunikuje s úřady a významnými institucemi, propojuje lidi. Petr Kantor věří, že mladí lidé představují hybnou sílu města.

Sedm let jste žil v Japonsku, předtím čtyři měsíce v Londýně. Proč jste nakonec pracovně zakotvil v Karviné?

V tomto regionu jsem se narodil, cítím k němu vazbu, tvoří moji identitu. Karviná mě láká svým nábojem, energií a tím, jak dává šanci lidem se realizovat. Libí se mi také její charakter, který mi je vlastní. Nehrajeme si tady na něco, co nejsme. Nedíváme se na kvantitu, ale na kvalitu. Do projektů dáváme srdce. Nejsilnějším magnetem jsou zdejší lidé, kteří spolupracují a vzájemně se podporují napříč profesemi.

V čem je Karviná výjimečná?

Výjimečná je schopnost přijímat impulzy a příklady dobré praxe z jiných míst a zařazovat je do místního života. Schopností lidí zvolit si vedení, se kterým i po volbách můžeme vést pravidelný dialog. To oceňují mladí, se kterými se vedení setkává i neformálně na jejich akcích.  Výjimečné je také myšlení mnohých lidí, kteří na magistrátu pracují, to myšlení je projektové. Dokážou se dívat na věci vcelku, vidět dílčí aktivity, hledat konkrétní řešení a pracovat kontinuálně. Souhra mezi úředníkem a politikem není ve státní správě častá a tady v Karviné je inspirující. Také blízkost Ostravy je výhodou Karviné, nepotřebujeme s ní soutěžit, potřebujeme hledat propojení a napojení.

Co naopak Karviné schází?

Máme nedostatek mladých srdcařů. Představují sílu města, která není dostatečně aktivizována. Potřebujeme lépe vysvětlit, že ve městě převládá konstruktivní atmosféra, nehází se tady klacky pod nohy. Že zde chceme ocenit hodnoty, které sebou mládí přináší – vizionářství, provokativnost, tvořivost. A přemýšlím, co tady mladým chybí. Možná to, že město večer nežije. Ale proč to nezmění oni sami? Je potřeba neztrácet elán a znovu a znovu opakovat věci, které jsou důležité. Mluvit s lidmi o příležitostech, které jim město nabízí.

Kdy jste naposledy cítil hrdost na Karvinou?

Můžu uvést krásný příklad, právě tady máme hosty z jedné univerzity v Turecku. Příjemně se poslouchá, že univerzita s 55 tisíci studenty má chuť spolupracovat právě s Karvinou. Pochopila totiž příležitost geografického umístění Karviné, dynamického rozvoje kraje a blízkost Polska a Slovenska. Karviná je pro ně bránou pro okolní státy.

Co se bude o Karviné říkat za 10 let?

Že je to město, které umí pozitivně překvapit – návštěvníky i své obyvatele. Podporuje komunitní ekonomiku v podobě malých dílniček a bister. Umí propojovat různé skupiny – generační, společenské, kulturní. Město se omladí. Nabízí ekologické bydlení studentům a mladým rodinám, vytváří multigenerační rodiny, umožňuje vznik mezinárodního mikroprostředí a učí mladé a nejen je, jak nežít v sociálních bublinách.

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy provedla Eliška Olšáková

Provoz kontaktního centra Karviná všemi deseti, které poskytuje zdarma poradenství k projektovým záměrům a dotačním zdrojům, bude od 16. března dočasně přerušen. Důvodem je omezení provozu Business Gate Karviná v souvislosti s preventivními opatřeními statutárního města Karviné, která navazují na nařízení Vlády České republiky o omezení konání akcí. O obnovení činnosti one-stop-shopu budeme informovat.

Přednáší na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity, potkáte jej taky v karvinském Business Gate. O současnosti a budoucnosti města jsme si tentokrát povídali s Martinem Klepkem, odborným asistentem na katedře podnikové ekonomiky a managementu, pro kterého je Karviná synonymem příležitostí a výzev. Lidé v ní mohou uskutečňovat své nápady a město je při nich podpoří.

Co pro Vás osobně Karviná znamená? 

Domov a příležitost v jednom. Prostor pro rozvoj a zlepšování. Je to výzva. Karviná mi připomíná Ostravu před 10 lety a má možnosti podobné jako Dolní oblast Vítkovice – může znovu ožít. Jsou tady neuvěřitelné příležitosti pro transformaci.

Proč jste se rozhodl pro život právě v Karviné?

Kvůli práci a rodině. Mám tady na univerzitě obrovské pracovní příležitosti realizovat věci, které bych si třeba na Karlově univerzitě nemohl ve svém věku ani vysnít. Z Karviné je to všude blízko, můžu si zajet za kulturou, chodím sportovat. A trávit čas s rodinou na klidné zahradě, to je sen.

Kdy zažíváte hrdost na to, že jste Karviňák?

Když vidím úspěšné projekty, na kterých jsme jako OPF pracovali společně s městem. Třeba Business Gate, který vznikl díky akceschopné „svaté trojici“ – děkanu Stavárkovi, prorektoru Gongolovi a náměstku Raszykovi.

Jaký největší úspěch zaznamenala Karviná za posledních 10 let?

Za úspěch považuji spolupráci města a univerzity. Oceňuji schopnost si společně sednout u jednoho stolu s vedením města a pobavit se o budoucích projektech. Je to skvělý pokrok v kooperaci mezi institucemi.

Co považujete za silné stránky města?

Jednoznačně je to geografická poloha Karviné. Na zahraničních konferencích ji představuji jako město na pomezí tří států s velkými příležitostmi a trhem. Mezi ty příležitosti zároveň počítám i prozatím malou konkurenci. Když přijdete v Karviné s dobrým nápadem, město jej podpoří. Je tady prostor pro realizaci celé řady zajímavých projektů a město je jim otevřené. Pak tady máme samozřejmě ještě park, takový není v žádném jiném městě.

V čem se může Karviná dále zlepšovat?

Chce to větší podporu podnikání s přidanou hodnotou. Je třeba pomoci lidem, kteří mají podnikatelskou myšlenku s přesahem a poskytnout jim zázemí. Napomoct by tomu mohl zamýšlený Business Hub. Když se zamyslím, proč jezdím do Ostravy, je to kvůli jídlu. Gastronomie Karviné hodně utekla, chybí mi tu restaurace se špičkovou kuchyní.

Jak si představujete Karvinou v budoucnu?

Karviná bude útulné město. Dostaví se obchvat, sníží se provoz a lidé z paneláků budou trávit mnohem více času venku. Postaví se více rodinných domů. Hotové bude Karvinské moře a Business Hub, ve kterém se budou koncentrovat IT firmy a Karviná ekonomicky poroste. Vznikne zde profesní centrum věnující se lázeňství, ale také robotice a umělé inteligenci.

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy provedla Eliška Olšáková

Potkáte jej v „budce“ na křižovatce „U Slunka“ i na mnoha akcích nejen v Karviné, když vám bude servírovat voňavé a čerstvé gofry se šlehačkou a ovocem, které jsou pro mnohé synonymem typické místní pochoutky. Pavel Starzyczny, spolumajitel Karvinských Gofrů, navázal s kolegou Petrem Nesétem na tradici výroby a je na ni patřičně hrdý. Zeptali jsme se jej na život a podnikání v Karviné a budoucnost města.   

Jak byste popsal váš vztah ke Karviné?

Karviná je domov, jsem z třetí generace Karviňáků a mimo jeden rok v Ostravě jsem celý život tady. Město mám hodně rád. Baví mě tady má práce, na mnoha místech rád trávím volný čas. Ale jsou i věci, které se mi nelíbí, třeba bourání nově zrekonstruovaných domů a v poslední době i narušená harmonie soužití. Taky mi vadí, že se výstavba nebo rekonstrukce některých objektů táhne neúměrně dlouho a provází je mnoho mystifikací.

V čem si Karviná stojí dobře třeba i v porovnání s jinými městy?

Přítomnost univerzity a její propojení na město jsou jednoznačně silné stránky. Cítím to i osobně z pohledu podnikání. Business Gate je výborný počin. Město je taky relativně bezpečné, alespoň na osmičce, kde žiju. Taky je tady hodně zeleně a velká prostranství mezi sídlišti. Lodičky jsou jednoznačně tím nejlepším místem, kam si zajít, když máte volno – taková místa jinde nenajdete.

Jak si představujete město za 10 let?

Nelichotivou image města mohou změnit významné, zásadní stavby, jako je třeba plánovaný obchvat Karviné, ale i další, o kterých se mluví. Uvítal bych, kdyby byli lidé pravidelně informovaní o plánovaných projektech, nebo o aktuálních fázích, v nichž se projekty nacházejí. V souvislosti s obchvatem mám doufám zbytečné obavy o narušení provozu a atmosféry areálu Lodiček, taková místa je potřeba si chránit a rozvíjet. Mezi ty zásadní stavby počítám i bazén nebo opravu tří domů na náměstí a další.

Michaela Patkanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek

Jestli má v něčem Karviná opravdu celosvětový přesah, je to díky Sborovému studiu Permoník. Permoník koncertoval na pódiích po celém světě, včetně těch nejvyhlášenějších, jako jsou newyorská Carnegie Hall, Sydney Opera House nebo Capella Petrohrad. Petr Kazík je aktivním členem Permoníku už 29 let. Působil v něm v letech 1970-1992, aby se do něj vrátil v roce 2011. Nyní je prezidentem sborového studia a jak sám říká, Permoníku zcela propadl.

Co pro Vás Karviná znamená?

Karviná, to je pro mě dětství, mládí na gymnáziu, kořeny. Ten vztah je o to silnější díky Permoníku. Po dlouhých letech jsem se loni opět do Karviné vrátil. Kořeny jsou tak silné, že je návrat přirozený.

Považujete se za městského patriota? Kdy jste byl naposledy hrdý na to, že jste právě z Karviné?

Je to složitější. Kdysi jsem byl vůči Karviné velmi skeptický. Mým synům dokonce dlouho připadala jako skanzen komunismu. V posledních letech se Karviná velmi pozitivně změnila. Můj vztah k městu je navíc propojen se vztahem k Permoníku. Takže díky tomu jsem hrdým rodákem velmi často. Naposledy například v listopadu, když jsme při výročí 17. listopadu zpívali na Masarykově náměstí v Ostravě. Ostraváci byli nadšení a evidentně i překvapeni, jaká kvalita k nim z Karviné přijela. Takto jsme s Permoníkem vystupovali v 15 zemích na 4 kontinentech, to je důvod být hrdý patriot.

Jak se podle Vás město změnilo za posledních 10 let?

Můj pohled je hodně subjektivní, 25 let jsem žil jinde. Po návratu jsem z Karviné pozitivně „v šoku“. Parky, zeleň, vzrostlé stromy, půvabné náměstí. Naprosto úžasný je Golf Lipiny, je to vlastně jeden z důvodů, proč jsem se vrátil.

Co se za stejné období moc nepovedlo?

Nepovedlo se, že mladí lidé odcházejí, a to nám velmi komplikuje život. Vychováme úžasné děti, všichni se dostanou na vysoké školy do jiných měst, odcházejí a málokdy se vrací. Někdy je tím důvodem i to, že tady nenajdou práci v perspektivním oboru.

Co se dá udělat s tím, aby mladí neodcházeli?

Když v Karviné zažijete krásné časy v dětství, máte pak důvod se v dospělosti vrátit. Srdce, je srdce. V tom vidím potenciál města do budoucna. Umím si představit nové univerzitní obory, humanitněji nastavené, které by více přilákaly ke studiu nejen naše Permoníky. Univerzita by měla nabízet obory, které bude vyžadovat trh práce budoucnosti, například zcela nové pojetí studia managementu. Je taky potřeba nabídnout rozmanitou práci, přitáhnout firmy zaměřené na nové technologie. Možná stačí využít blízkost Ostravy, kde v centru takové firmy jsou, a vysvětlit lidem, že do Poruby a do Karviné to trvá stejných 25 minut, ale Karviná nabízí víc. 

Co dalšího vám v Karviné chybí?

Není tady rozmanitá škála kvalitních ubytovacích kapacit, pěkné hotely, restaurace. Nemáme kde ubytovat hosty a děti při soustředěních. Velké téma k diskuzi je myslím výstavba pořádné koncertní síně. Můžeme pozvat sbory z celého světa, jenom jim musíme mít co nabídnout.

Jak vlastně vidíte budoucnost města?

Z Karviné asi neuděláme turistické město, ale můžeme nabídnout bohaté kulturní dění. Město má šanci, musíme jenom makat. Já vidím pomyslnou kružnici kolem města a Karviná bude za deset let v přirozeném regionálním centru Slezska. Půlkruh z Karviné zasahuje i Polsko a ten přesah je myslím budoucnost. Pro město i pro sbor. Líbilo by se mi, kdyby polské děti jezdily a zpívaly s námi, kdybychom vytvořili regionální, slezský sbor s výchovnou i pedagogickou péčí a třeba i internátní školou.

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek

Je celoživotní Karviňák a přes dvacet let žije s Májovákem. Petr Ženč je v symfonickém dechovém orchestru se 110letou historií předsedou správní rady. Organizace koncertů a komunikace se zahraničím je jeho každodenní prací, a může proto i dobře porovnávat, jak na tom Karviná je nebo co o ní říkají lidé odjinud.

Co vás osobně „drží“ v Karviné?

Mám tady dobrou práci, baví mě činnosti kolem orchestru. Reprezentujeme město a má to všechno smysl. S Májovákem jsem už 20 let a s Karvinou celý život. Nikdy jsem ani neuvažoval, že bych žil jinde.

Jak se podle Vás město změnilo za posledních 10 let?

Jsou tady takové tendence uvažovat a říkat, že kdysi tady bylo lépe. Ale já si myslím, že se město rozvíjí dobrým směrem a vzkvétá. Stačí se podívat kolem sebe, na náměstí, park. Podařilo se zachránit lázně, šikmý kostel, máme krásné golfové hřiště, krajina se postupně proměňuje, a přitom jde cítit její historii. Sice tady žilo až 80 tisíc lidí, ale ten úbytek je myslím výsledkem přirozeného vývoje. Až pomine módní trend chtít žít v Praze, město se stabilizuje na nějakých třeba 40 tisících obyvatelích.

Pomine? Co myslíte, že mladé odradí od myšlenek „utíkat“ jinam?

Je to o práci, bydlení, službách. Ve městě zatím není kupní síla a myslím, že to souvisí s generační výměnou. Lidi s hornictvím v krvi jsou zvyklí být zaměstnaní, na podnikání si netroufají. Stejně tak se tady teprve tvoří komunita s pocitem „já jsem z Karviné“, chybí nám generační hrdost a souznění s městem, které je vykořeněné generací přistěhovalců za hornictvím. O to víc fandím aktivním komunitám, jako jsou lidé okolo knihovny, Městského domu kultury, Iniciativy Dokořán, v Permoníku a samozřejmě kolegové v Májováku.

Co město brzdí v dalším rozkvětu?

Problémem jsou myslím nepřizpůsobiví lidé, dotované generace, které městu nic nedávají. A hodnota přitom vzniká z práce. Řešení sociálních problémů navíc bere pozornost důležitým věcem.  

Jak si představujete Karvinou za 10 let?

Karviná všemi deseti jako rozvojový plán myslím postihuje všechny důležité aspekty a oblasti, je dobře nastavený. V Karviné je hodně příležitostí ke změně. Město se musí třeba popasovat s prolukami nebo využít plochy k podnikání. Je dobře, že město má zájem koupit areál OSP a chce jej dál využít. Taky se těším, až bude fungovat rychlospoj z Karviné do Ostravy. Určitě dříve než za deset let tady může být hobby market, ostatně město teď zvažuje Hobby dílnu. To jsou všechno další kroky dopředu. Ale už dnes, když za námi přijíždí Francouzi, Italové nebo Slovinci, mají Karvinou za pěkné město.  

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek          

Hodina a půl diskuze na téma image města, další hodina a půl o podnikání. Takový scénář mělo setkání srdcařů Karviné ve čtvrtek 4. února, které proběhlo v Backstage Dokořán.

Dvě desítky sezvaných osobností se shodly, že systematická komunikace směrem k obyvatelům Karviné, cílená na děti, školáky či studenty, by pomohla zvýšit sounáležitost s městem. A mladé Karviná potřebuje, nejen pro “byznys”.

“Budoucnost Karviné je v podnikání a podnikavosti našich lidí,” shodli se srdcaři. Už pár let je ve městě Business Gate, je potřeba i Hobby dílna a Business Hub, aby se Karviná dostala na špici v podpoře podnikání mezi obdobně velkými městy v ČR. Tyto a další nápady, jak rozvíjet podnikání ve městě, se budou diskutovat na konferenci, kterou chystají srdcaři s magistrátem v rámci programu Karviná všemi deseti. Konference proběhne v květnu 2020, podrobnosti, budou zveřejněny.