Petr Kazík: Srdce je srdce. Krásné dětství je důvodem vrátit se do Karviné

17.02.2020

Jestli má v něčem Karviná opravdu celosvětový přesah, je to díky Sborovému studiu Permoník. Permoník koncertoval na pódiích po celém světě, včetně těch nejvyhlášenějších, jako jsou newyorská Carnegie Hall, Sydney Opera House nebo Capella Petrohrad. Petr Kazík je aktivním členem Permoníku už 29 let. Působil v něm v letech 1970-1992, aby se do něj vrátil v roce 2011. Nyní je prezidentem sborového studia a jak sám říká, Permoníku zcela propadl.

Co pro Vás Karviná znamená?

Karviná, to je pro mě dětství, mládí na gymnáziu, kořeny. Ten vztah je o to silnější díky Permoníku. Po dlouhých letech jsem se loni opět do Karviné vrátil. Kořeny jsou tak silné, že je návrat přirozený.

Považujete se za městského patriota? Kdy jste byl naposledy hrdý na to, že jste právě z Karviné?

Je to složitější. Kdysi jsem byl vůči Karviné velmi skeptický. Mým synům dokonce dlouho připadala jako skanzen komunismu. V posledních letech se Karviná velmi pozitivně změnila. Můj vztah k městu je navíc propojen se vztahem k Permoníku. Takže díky tomu jsem hrdým rodákem velmi často. Naposledy například v listopadu, když jsme při výročí 17. listopadu zpívali na Masarykově náměstí v Ostravě. Ostraváci byli nadšení a evidentně i překvapeni, jaká kvalita k nim z Karviné přijela. Takto jsme s Permoníkem vystupovali v 15 zemích na 4 kontinentech, to je důvod být hrdý patriot.

Jak se podle Vás město změnilo za posledních 10 let?

Můj pohled je hodně subjektivní, 25 let jsem žil jinde. Po návratu jsem z Karviné pozitivně „v šoku“. Parky, zeleň, vzrostlé stromy, půvabné náměstí. Naprosto úžasný je Golf Lipiny, je to vlastně jeden z důvodů, proč jsem se vrátil.

Co se za stejné období moc nepovedlo?

Nepovedlo se, že mladí lidé odcházejí, a to nám velmi komplikuje život. Vychováme úžasné děti, všichni se dostanou na vysoké školy do jiných měst, odcházejí a málokdy se vrací. Někdy je tím důvodem i to, že tady nenajdou práci v perspektivním oboru.

Co se dá udělat s tím, aby mladí neodcházeli?

Když v Karviné zažijete krásné časy v dětství, máte pak důvod se v dospělosti vrátit. Srdce, je srdce. V tom vidím potenciál města do budoucna. Umím si představit nové univerzitní obory, humanitněji nastavené, které by více přilákaly ke studiu nejen naše Permoníky. Univerzita by měla nabízet obory, které bude vyžadovat trh práce budoucnosti, například zcela nové pojetí studia managementu. Je taky potřeba nabídnout rozmanitou práci, přitáhnout firmy zaměřené na nové technologie. Možná stačí využít blízkost Ostravy, kde v centru takové firmy jsou, a vysvětlit lidem, že do Poruby a do Karviné to trvá stejných 25 minut, ale Karviná nabízí víc. 

Co dalšího vám v Karviné chybí?

Není tady rozmanitá škála kvalitních ubytovacích kapacit, pěkné hotely, restaurace. Nemáme kde ubytovat hosty a děti při soustředěních. Velké téma k diskuzi je myslím výstavba pořádné koncertní síně. Můžeme pozvat sbory z celého světa, jenom jim musíme mít co nabídnout.

Jak vlastně vidíte budoucnost města?

Z Karviné asi neuděláme turistické město, ale můžeme nabídnout bohaté kulturní dění. Město má šanci, musíme jenom makat. Já vidím pomyslnou kružnici kolem města a Karviná bude za deset let v přirozeném regionálním centru Slezska. Půlkruh z Karviné zasahuje i Polsko a ten přesah je myslím budoucnost. Pro město i pro sbor. Líbilo by se mi, kdyby polské děti jezdily a zpívaly s námi, kdybychom vytvořili regionální, slezský sbor s výchovnou i pedagogickou péčí a třeba i internátní školou.

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek