Provozní doba one-stop-shopu Karviná všemi deseti bude v prosinci vzhledem ke svátkům upravena. Dva čtvrtky, kdy bývá kontaktní centrum běžně otevřeno, nahradí úterní on-line konzultace. Provozní doba zůstává od 7:30 do 17:30.

One-stop-shop bude v prosinci otevřen v těchto dnech:

čt 3.12.
čt 10.12.
út 15.12. (online konzultace)
čt 17.12.
út 22.12. (online konzultace)

One-stop-shop se nachází v prostoreách Business Gate Karviná. Nabízí poradenství a konzultační podporu podnikatelům z Karviné při financování projektů z externích zdrojů a nasměruje k informacím o možnostech podpory z místních, krajských, národních i evropských programů. Pomoc zde dostanou také podnikatelé postižení důsledky koronavirové pandemie a souvisejících opatření.

Podrobnosti o fungování kontaktního centra včetně možnosti rezervace konzultace nabízí stránka one-stop-shopu.

Jeho firma LAMA Plus patří ke špičce mezi dodavateli materiálu a doplňků IT pro resellery. Působí také na Slovensku a v Polsku a vyváží do 15 zemí Evropy. Roman Lamacz nám odpověděl na otázky týkající se Karviné dříve, dnes i za 10 let.

Co pro Vás Karviná znamená?

Domov. Jsem rodilý Karviňák, rodina je tady už několik generací, mám zde sídlo firmy a bydlím zde.

Jak hodnotíte vývoj města za posledních 10 let?

Vidím spoustu nesmyslných rozhodnutí, díky kterým město doslova „ztratilo spoustu let vývoje“. Ale taky pěkné věci, které se povedlo udělat, jako třeba areál Lodiček, kde se lidé rádi scházejí. A hlavně vidím změnu v myšlení – obyvatelé se už nedělí na ty, co jenom nadávali, a na ty, co raději utekli, ale je tady pořád víc (i mladých lidí), kteří tady chtějí zůstat a pochopili, že z Karviné se dá udělat pěkné místo pro život. Musí se jen začít, je to o přístupu, o myšlení.

A jak vnímáte město dnes?

Dobře funguje spolupráce s Business Gate. Taky město je podle mě silný parťák. Slabší je zatím naopak spolupráce s univerzitou, spolupráce s lázněmi. Ve městě postrádám taky nabídku odborných profesí a pracovních příležitostí… Ale i to se změní a sám bych tomu chtěl pomoci vybudováním Business HUBu pro rozvoj a spolupráci mladých, nadaných lidí.  Základní chybou je ovšem chybějící rychlé napojení na Ostravu, kde existuje spousta infrastruktury, kterou bychom mohli využívat.

Když vzpomenete na svůj běžný den, nebo se rozhlédnete kolem sebe, co byste v Karviné ještě uvítal?

Rád bych si tady taky zašel na nějaké dobré řecké nebo indické jídlo, chybí tady rozmanitost ve výběru restaurací.

V čem je Karviná lepší než ostatní města?

Naší nejsilnější stránkou je poloha Karviné v příhraničí, blízkost slovenského a polského trhu. Není mnoho měst, které mají všechno na dosah. Hory, kulturu, sport. Vše do několika desítek minut. A to „reálně“, ne jak v Praze, Brně a podobně, kde sice „mají všechno“, akorát teprve při popojíždění ve věčných zácpách mají dost času se rozhlídnout po dalších popojíždějících autech a vidět, kolik lidí se tam o to „všechno“ musí dělit.  Uvědomit si vnímání města touhle optikou je obrovská výhoda.

Jak vidíte město za 10 let?

Stačí se zeptat, co bude mít za 10 let Karviňák k dispozici do 30-40 minut? Vše, co pro svůj běžný život potřebuje. S MHD veškeré úřady, banky, pojišťovny, polikliniku, dvě nemocnice, všechny typy škol včetně vysoké, lázně, vodní ráj s wellness, prvoligový stadion, pláž u řeky i rekreační zónu „karvinského moře“, klid chráněného území vodního ptactva, zámek, zámecký park. Vlakotramvají v centru Ostravy pak nákupní středisko, multiplex kin, exotickou večeři, zábavu, divadlo. Autem skoro všechny obchodní sítě operující v ČR, včetně těch polských, německých a francouzských sítí za hranicí. Podobně rychle horskou turistiku, lyžování, golfové hřiště, vodní sporty na přehradách. Na přibližně 60 hektarech upravené pohornické krajiny oblasti jako Safari, Geopark, Kreativní čtvrť, Living lab, Enduro park apod. Kolik je u nás takto výhodně položených měst?

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek

O Happy Heart House jsme již psali v rozhovoru s jednou z majitelek Zuzanou Kolebačovou. Ve šťastném domečku jsou ale karvinské srdcařky minimálně dvě. Ivana Reisová je jednatelkou a společnicí ve firmě a má na starosti taky programy pro děti.

Váš život se vlastně pořád točí okolo dětí. Jak se stane, že maminka tří dětí toho nemá dost a chce s dětmi i pracovat?

Už jako malá holka jsem chtěla být učitelkou. Během střední školy jsem měla možnost pomáhat při práci s dětmi, což mě velice naplňovalo. Studovat pedagogiku po gymnáziu pak byla jasná volba, ale sen se mi hned napoprvé nesplnil. Vdala jsem se a brzy poté, co se nám s manželem narodilo první dítě, jsem dostala možnost připravovat programy pro rodiče s dětmi v tehdy nově vzniklém mateřském centru Sluníčko. Dětí přibývalo, rostly nám před očima a pomalu se začaly osamostatňovat. Tehdy jsem si na podnět manžela splnila svůj původní sen a vystudovala pedagogiku na Ostravské univerzitě.  Po 17 letech úžasné práce mezi rodiči s dětmi se to náhle seběhlo tak, že jsem ji musela opustit. Nechtěla jsem se ale jen tak vzdát práce, ve které vidím smysl a své poslání. Hledala jsem tedy vlastní prostory k podnikání. V tom mi přišla nabídka ze strany současné kolegyně a společnice Zuzany založit Šťastný domeček – příjemné a útulné prostředí se srdcem pro rodiny s dětmi, takže se mohu dál těšit ze svého povolání.

A když si přece jen potřebujete odpočinout, kde svůj volný čas v Karviné trávíte nejraději?

Karviná je mým domovem již více než 20 let. Líbí se mi na ní, že není velká a všechno je zde na dosah ruky. Je tady spousta zeleně, zámek s krásným parkem a lodičkami, lázeňské parčíky a další krásná místa, kam chodíme s rodinou na procházky nebo jen tak posedět do kavárny. Na Karviné také oceňuji, že jsou zde různé sportovní a umělecké organizace a spolky. Navíc je tady živo. Znám hodně schopných Karviňáků, kteří vymýšlejí kulturní a volnočasové akce pro místní lidi všeho věku. Mám radost, když k nám přijíždějí i rodiny s dětmi z okolních měst právě z tohoto důvodu.

Je něco, co byste ve městě změnila?

V Karviné jsem spokojená, chybí mi tady jen různorodé specializované obchůdky. Spíš je mi někdy smutno z reptání místních. Vím, že takových lidí není moc. Ráda bych ale Karviňáky povzbudila, aby přidali ruku k dílu, přicházeli s novými podněty a nápady a něco pro lepší život v našem městě udělali.

Vymyslet něco není jen tak. Jednodušeji se to říká, než dělá. Jak tomu jít naproti?

Vím, nic není zadarmo. Rozhýbat zastaralé způsoby a přemýšlet jinak stojí spoustu času a energie. Navíc se ne vždy všechno podaří. Ani my jsme se jako rodina po odchodu z rodinného centra nevzdali. Založili jsme spolek Family for kids. Zde se věnujeme sportovním aktivitám pro rodiny s předškolními dětmi. Jako věřící lidé jsme také založili klub Awana, kde se děti mimo jiné učí správným životním hodnotám.

Vaše kolegyně Zuzana Kolebačová zmiňovala, že lidi se srdcem na pravém místě mohou Karvinou změnit. Jak tomu samy chcete přispět? 

Jsem moc ráda, že karvinskému vedení města záleží na tom, aby se se tady mladé rodiny s dětmi cítily dobře a chtěly tady žít. Naše plány se Šťastným domečkem jsou úplně stejné. Město taky aktivně pracuje na své lepší pověsti a podporuje iniciativy, které jdou tímto směrem. Srdcaři Karviné můžou být v tomto ohledu velkým přínosem. Jestli má změna přijít, asi musí přijít zevnitř, od lidí. Proto si cením snahy dát dohromady ty, kteří o Karviné přemýšlejí podobně a mají srdce na pravém místě. Věřím, že spolupráce mezi aktivními lidmi je pro Karvinou krok správným směrem. Ráda budu u toho a pomůžu, nápady mi snad ještě nedošly.

Dalila Rakošanová

Růžová vila se zahrádkou ve stínu stromů přímo v centru města láká v horkých dnech k osvěžení domácí limonádou, v těch chladnějších na horký nápoj a lahodný domácí zákusek. Návštěvníky nově otevřeného rodinného centra Happy Heart House a kavárny Happy Coffee tady vítá i vyprovází úsměvem majitelka Zuzana Kolebačová, s níž jsme si povídali o podnikání a životě v Karviné.  

Co vás přivedlo k podnikání v Karviné?

Je to vlastně souhra mnoha náhod, kdy se spojilo hned několik věcí dohromady. Ať už studium, láska k dětem, pracovní zkušenosti, možná spolupráce se zkušenou lektorkou Ivanou i naše rodinná historie v Karviné. Své dětství jsem sice prožila ve Stonavě a nyní žiji už 13 let v Petrovicích u Karviné, ale dědeček i tatínek jako malí žili v Karviné. Petrovice i Stonavu osobně vnímám s Karvinou propojené. A „Šťastný domeček“ s kavárnou Happy Coffee je pro mě čerstvě splněný sen a doslova srdeční záležitost.  

Jak jdou dohromady aktivity pro děti a kavárna?

V Happy Heart House nabízíme pestré aktivity pro všestranný rozvoj dětí od narození do 6 let, pod odborným vedením zkušených lektorů. Já sama jsem vystudovaný pedagog, práce s dětmi mě naplňuje. V případě kavárny Happy Coffee jde hlavně o nadšení, jsem vyloženě začátečník. Ale díky skvělým lidem kolem mě jsem se do toho vrhla a za jejich podporu jim patří velké “děkuji”. Chtěla jsem vytvořit zázemí, kde by se cítily dobře nejen děti, maminky a tatínkové, ale i široká veřejnost. Kavárna je určena všem. Věřím, že se nám povedlo vytvořit pohodové místo, kde se lidé cítí jako doma. Úsměvy na tvářích návštěvníků říkají, že se nám to daří. A to je pro nás ta největší odměna.

Čeho si na Karviné nejvíc ceníte?

Máme tady krásná místa jako park, zámek, kostel, staré lázně a pěkné cyklostezky. Město samotné je dobře dostupné. Oceňuji taky snahu města o udržení mladých lidí, stejně tak jako podporu služeb a aktivit pro seniory, je tady fajn kulturní život. A hlavně, v Karviné jsou místa, kde se může člověk na chvíli zastavit a nebýt neustále v kolotoči všeho dění okolo, jako ve velkoměstech.

Co vám ve městě naopak zatím nejvíc chybí?

Malé obchůdky, ve kterých by lidé nabízeli své kvalitní produkty, od pekařů přes řeznictví, až po kvalitní služby různého druhu… Karviná je město mnoha příležitostí, jen je najít, pojmenovat, uskutečnit.

Kdybychom se bavili o budoucnosti Karviné, třeba za 10 let, jak si město představujete?

Část lidí z Karviné myslím ještě odejde, město bude asi menší. Ale věřím, že o to silnější. I s ohledem na momentální situaci s OKD to bude chtít nějaký čas. Dnešní život je příliš uspěchaný, a tak bych byla ráda, aby tady v budoucnu vznikala příjemná místa, kde se člověk bude moci zastavit, zpomalit a říct si, že je hrdý a rád, že je Karviňák. Umím si v Karviné představit hodně věcí, které změní město i jeho image, jako třeba velký hudební festival. Už dneska se děje mnoho zajímavých počinů. Třeba kniha Šikmý kostel od Karin Lednické, to je přece úžasný nápad. Bezvadné jsou i akce na Lodičkách. A fandím taky propojování lidí, kteří pro život v Karviné chtějí něco i udělat nebo vytvořit. Lidé se srdcem na pravém místě můžou dát Karviné vítr do plachet.

Dalila Rakošanová

Čerstvá maturantka a zanedlouho univerzitní studentka Barbora Bláhová rozvážně volí slova a v odpovědích je velmi uhlazená. Dokáže ohromit svou skromností i smyslem pro zodpovědnost. Sama o sobě říká, že při pohledu na Karvinou má nasazené růžové brýle. Jak se na město dívá?

Co dělá čerstvá maturantka o prázdninách, když zrovna nejde po ránu do kavárny dělat rozhovor?

Možná nejsem typický exemplář. Hraju na klavír a mandolínu, takže bych teď možná cvičila. Taky nejsem úplně ranní ptáče, obvykle vstávám později, než abych byla v 8 hodin ráno v kavárně. Jestli myslíte obecně, co dělám o prázdninách, tak často vyrážíme s rodiči do hor. No a dneska asi půjdeme s kamarádkami ven, možná do lázeňského parku. Je to vlastně jedno z mých nejoblíbenějších míst v Karviné.

Právě jste odmaturovala, čemu se budete věnovat dál?

Chystám se na studium angličtiny a latiny v Olomouci. Potom bych se ráda vrátila do Karviné a učila na gymnáziu.

Učit jste se rozhodla už dávno? A proč zrovna latina? Není to příliš častá volba.

Chtěla jsem být ve 13 kaskadérkou a v 15 policistkou. Pro učitelství jsem se rozhodla tak dva roky nazpět. Nejdřív mě lákala japonština, ale vlastně jsem nenašla práci, která by mi ve spojení s tím jazykem přišla zajímavá a prospěšná. A vloni jsem se rozhodla pro angličtinu a latinu. Učení mi přijde důležité, minimálně v tom smyslu, že můžete lidem něco dát. Navíc otec říká, že mám zvrhlý učitelský gen po mamince. Ale máme to v rodině, kromě maminky učila i babička a pradědeček.

Není brzy na to říkat, že se po škole vrátíte do Karviné a budete tady učit?

Možná to samozřejmě dopadne jinak. Ale přijde mi fér se vrátit, mám to tak nastavené. V Karviné je hodně lidí, kteří mě dělají, kým jsem. Mám pocit, že bude fajn jim to vrátit. Jedním z dalších důvodů pro návrat je aikido. Dělám ho tady už od 12 let, je to moje asi nejmilejší aktivita.

Jak to s tím návratem po studiích mají vaši vrstevníci?  

Spíš naopak. Ze spolužáků se po vysoké chce vrátit jen málokdo.

Souvisí to s tím, jak je Karviná atraktivní pro mladé? Nabízí podle vás mladým, co potřebují?

Někteří spolužáci říkají, že tady nic není. Ale vlastně si nejsem jistá, co přesně tím myslí. Možná ruch velkoměsta. Nebo prostě chtějí přirozeně okusit život jinde. Ale nechci mluvit za jiné. Je to myslím otázka osobní preference. Za mě je Karviné dobré místo pro život, i když tady není práce pro každého. Že hodně lidí za prací dojíždí, to je myslím normální. V Ostravě je zajímavé práce dneska dost a není to daleko. Ale já bych tam bydlet nechtěla, vyhovuje mi spíš ten místní klid. Hodně mladých naopak může hledat ruch velkoměsta.  

Často slýchávám, že lidé v Karviné jsou zbytečně negativně naladění. Pro vás to očividně moc neplatí. Ale co pro ostatní mladé kolem vás?

Rozhodně to tak je i u mladých a přijde mi to smutné. Ale možná jsme jen více skeptičtí a jsou pro to důvody, nebo se v tom promítají obavy o vlastní budoucnost. Nemyslím to ale nijak zle vůči místním lidem. Vlastně by lidé odjinud nebo s předsudky o Karviné asi byli dost překvapení, jak jsou lidi na ulicích vstřícní, když někoho oslovíte nebo požádáte o pomoc.

Je něco, co vám osobně v Karviné chybí?

Vlastně mě nic nenapadá. Snad jen pěkné hračkářství na rynku, které tady bývalo, ale to jsou jen vzpomínky. Kdybych přemýšlela opravdu vážně, tak tady chybí víc dětí. Ten rozdíl oproti minulosti vnímám i já.

Jak by šlo město vylepšit, aby pro vaše vrstevníky bylo přitažlivější?

Těžko říct, z Karviné nejde jen tak udělat jiné město, ani bych to nechtěla. Spíš se asi dá pracovat na vztahu dětí a mladých lidí ke Karviné. Ve škole jsme se vůbec neučili historii města, to by myslím pomohlo. Všimli jste si, jaký zájem teď vzbudila knížka Šikmý kostel? Umím si tady představit i něco jako muzeum věnované historii města…

Jak moc řešíte starosti běžného praktického života? Třeba obavy z ukončení těžby, nebo jak se tady bydlí a jak tady co funguje?

Spíš si o tom povídáme v rodině. Prarodiče určitě řeší bydlení, bydlí v bytě bývalého OKD (nyní Heimstaden, pozn. red.). Cítí se myslím trochu zrazeně, myslí si, že kdyby byty byly městské, cítili by se líp. Bojí se, že si bydlení nebudou moci dovolit.

A sledujete, jaké projekty město chystá?

Popravdě moc ne, spíš okrajově. Vím, že se řeší obchvat a říkám si, jestli nějak nenaruší park a přírodu. Vím, že mnoha lidem vadí neopravené tři domy na náměstí, nebo že by chtěli lepší ovzduší. A že se to řeší. Třeba že teď začínají jezdit nové elektrobusy. Minulý rok jsme na gymnáziu diskutovali se zástupci města o chystaných projektech. Když si máte možnost popovídat s panem primátorem osobně, je to hned jiné, ne tak abstraktní. Získal si mou důvěru. Přijde mi, že ví, co dělá, a myslí to dobře. Taky mám za to, že lidem v našem věku nějaký přílišný aktivismus moc nesluší. Sice máme občas pokušení být za světáky, ale často řešíme sami sebe, nemáme nadhled nebo kontext, utváříme si vlastní názory a hodnoty. Ještě asi pořádně netušíme, jak obtížené je někdy dělat rozhodnutí za druhé a že je těžké vybírat si mezi špatnou a ještě horší variantou.

Když se zasníte, jak podle vás bude město vypadat za 10 let?

Možná je to mým spojením s Permoníkem, ale napadá mě jen to, že by Karviné slušelo více vážné hudby. Třeba festival vážné hudby, kterým by se město zapsalo do povědomí. Díky Permoníku myslím máme na čem stavět a není to nereálné, hezké festivaly jsou v mnohem menších městech.

Michal Sobek

Ve středu 26. srpna jsme se s týmem Karviná všemi deseti vydali ke Karvinskému moři, abychom zjistili, co si o jeho nových úpravách myslí samotní návštěvníci a co jim v jeho okolí ještě schází. Za první etapu projektu, díky které v okolí jezera přibyla písečná pláž, odpadkové koše i mobilní WC, získalo město krásnou průměrnou známku 1,6. U stánku se přitom zastavilo více než 50 návštěvníků.

Mezi jejich nejčastější přání patřily stánky s občerstvením, dobudování cyklostezky, díky které by bylo možné objet dokola celé jezero, i lepší vstupy do vody. Zároveň však přítomní kladli důraz na zachování „přírodního rázu“ území, přáli by si zde více stínu, stromů, slunečníků i větší písečnou pláž. Diskutovalo se také o zázemí pro děti, sportovním hřišti a grilovacích koutcích. Ocenili by lepší značení zón pro plavce a pro rybáře, orientační mapu a dále naučné tabule, třeba o ptactvu, které se v území vyskytuje.

Všechny sesbírané nápady obyvatel poslouží jako inspirace pro další kroky města. „Sběr podnětů je důležitý i pro následné vyjednávání s pronajímatelem,“ vysvětlil náměstek primátora Andrzej Bizoń. Projekt „Karvinské moře“ je jedním z 15 projektů vznikajících v rámci plánu Karviná všemi deseti, jehož cílem je zvyšovat kvalitu života obyvatel i image města.

Napadá vás ještě něco dalšího, co by nemělo u Karvinského moře chybět? Napište nám.

Kontaktní centrum Karviná všemi deseti, tzv. One-Stop-Shop, bude od září opět fungovat v běžných otevíracích hodinách. Konzultovat své záměry a jejich externí financování mohou podnikatelé od září opět každý čtvrtek od 7:30 do 17:30.

Podrobnosti o fungování One-Stop-Shopu a poskytovaných službách najdete na stránce One-Stop-Shopu.