Pod rukama mu prošly stovky mladých lidí a mnoho z nich se ve světě dokázalo prosadit. Ředitel karvinského gymnázia Miloš Kučera se s příběhy svých studentů čas od času setkává a nestačí se divit. Říká, že pro ty nejtalentovanější musíme stále vytvářet prostor a aktivity, aby se rozvíjeli. Karviná je podle něj místem, které čeká na pokračování svého úspěšného příběhu.

Nejen Karviná, ale i Ostrava a Moravskoslezský kraj poslední roky řeší odchod mladých a talentovaných lidí jako jedno z nejdůležitějších témat. Vnímáte to jako problém, který má řešení?

Ten recept se hledá jen velmi těžce a nejde namíchat a uvařit na počkání. Na druhou stranu příležitostí je tady nepočítaně. V určitém věku je pro mladé lidi přirozené, že si chtějí vyzkoušet studium nebo život někde jinde. Pravda je, že mnoho mladých z Karviné apriori přemýšlí tak, že se nevrátí, mají to trochu v sobě. Určitě to souvisí s negativním image města, to je potřeba změnit. A samozřejmě i s tím, jaké jsou tady pracovní příležitosti pro kvalifikované lidi a různé specializace. Když pohlédnu na region, mění se to a věřím, že se to změní i v Karviné, která na pokračování svého úspěšného příběhu zatím čeká. Co se týká života ve městě a zázemí, které poskytuje, má Karviná co nabídnout. Člověk se jen těžce smiřuje s tím, co se nám různé studie kvality života a žebříčky snaží namluvit. Přijde mi to až tendenční a cílené, jak městu uškodit a postrčit jej ještě více na okraj, když už tam Karvinou má každý zaškatulkovanou.

Dá se něco dělat s tím nastavením lidí? Nevytváříme tu špatnou pověst města do jisté míry sami?

Karvinská veřejnost je myslím dost prostoupená obavami a skepsí. I když je tady hodně lidí, kteří mají srovnání a dokážou životu v Karviné nastavit zrcadlo, když někam vyjedou, nemluví o Karviné dobře. Takže ano, sami tomu nepřispíváme pozitivním myšlením. Málo se za město bijeme. Často se podivuji nad negativismem. Když se podaří něco pěkného nebo velkého, lidi to stejně dokážou poplivat. Ale je to potřeba brát s rezervou, vždycky jsou hlasitější ti, kteří nadávají.

Kdy jste byl vy sám naposledy hrdý, že jste z Karviné?

Člověk takto běžně nepřemýšlí. Napadají mě dva případy. Jsem sportovec a sport je myslím jedním z pozitivních příběhů města. Mám velkou radost, že se v Karviné hraje první fotbalová liga, a oceňuju, co všechno se pro to udělalo, je za tím vidět velký kus práce. Máme krásný stadion, konkurujeme těm nejlepším, jejichž finanční zázemí je ve srovnáním s tím naším úplně někde jinde, MFK je prostě naše. Když s fotbalovým klubem vyjedete podívat se na venkovní zápasy, cítím, že jsem hrdý Karviňák. A týká se to i dalších sportů, Jsou tady na vysoké úrovni, sportuje hodně mladých, máme tady skvělé zázemí i úspěchy. Tím druhým případem jsou příběhy našich studentů, se kterými se občas potkávám. Jsem hrdý, že jsme tady dokázali vychovat tolik talentů, kteří se prosadili.

Prozradíte některé z těch příběhů, aby třeba motivovaly další mladé?

Zrovna nedávno se mi ozval bývalý maturant z Washingtonu, kde pracuje pro Mezinárodní měnový fond. Další bývalá žákyně působí ve Světové bance. Vím o několika špičkových lékařích a specialistech, renomovaných právnících. Obdivuju i Tomáše Mrkvu, že to v házené dotáhnul do reprezentace a bundesligy. Za tři roky chystáme 70. výročí gymnázia, těším se, kdo všechno se tady ukáže a jaké příběhy se ještě dozvím.

Dokážete pracovat s těmi talentovanými? Co pro to na gymnáziu děláte?

Úzce spolupracujeme třeba s Mensou České republiky, z níž vyplývají například soustředění pro ty nejtalentovanější. Ale mám za to, že člověk se učí vlastně celý život a musíme vytvářet podmínky prostor a aktivity pro ty, kteří si o ně říkají. Proto se mi líbí, jak se ve městě zabydlelo Business Gate. 

Je něco, co vám ve městě vyloženě chybí, nebo co byste změnil? Nebo co se musí změnit, aby Karviná byla pro mladé přitažlivější?

Napadá mě snad jen ovzduší. Karviná je přece jen zaprášená, to je téma, které se musí řešit dlouhodobě. Pak je to hlavně o vytváření podmínek pro fungování firem, bez kvalitní práce to nepůjde. Město v tom doufám nezůstane samo a pomůže stát. Když jsme mu v minulosti tolik dali, pro celý stát svítili a topili, má myslím morální povinnost.

Jakým směrem se podle vás bude odvíjet příběh města? Jaké bude třeba za deset let… Nebo jakou byste Karvinou chtěl mít?

Svět je dneska hodně dynamický, těžce se předpovídá, co za deset patnáct let bude… Karviná asi bude menší a pěvně věřím, že bude flexibilní a otevřená ve vytváření podmínek pro kvalitní život. Že se pevně chytne nějaké nitky svého úspěšného příběhu.

Michal Sobek

Jolanta Burkotová je úspěšná podnikatelka, která vybudovala firmu s miliardovým obratem a k nepoznání proměnila Zámeček Petrovice. Přiznává, že je s Karvinou prolnutá, má ve městě kořeny zapuštěné hodně hluboko, a nemusí být proto úplně objektivní, když jej má hodnotit. Přesto jsme se zeptali, jak se podle ní v Karviné žije nebo jaké město bude za 10 let.

Když se řekne Karviná, co se vám vybaví jako první?

Krásné zelené město, které tak ale málokdo vnímá. A já mám tendenci každému vyvracet, když ji vidí jen jako hornické, budovatelské nebo dokonce špinavé město. Stejně tak mě nenechává klidnou, když vidím nebo slyším, že je na tom Karviná špatně, jako například v posledních dnech v souvislosti s koronavirem. Mám potřebu město obhajovat. Naopak mě vždycky potěší, když tady lidi přijedou a rozzáří se, když vidí tu skutečnost oproti tomu, co o městě slýchávají. Kolik lidí z různých konců světa už nadchly pohledy z golfového hřiště, to prostě jinde neuvidí a nezažijí.

Jak se podle Vás ve městě žije, nejen Vám, ale Karviňákům obecně?

Sama mám na bydlení velké štěstí, bydlím na Mizerově, lokalita je nádherná a jsem tady moc spokojená. I když se ale podívám na šestku, kde se v poslední době bouralo a má opravdu špatnou pověst, přijde mi jako krásné místo s velkým potenciálem. Jen tam teď kvůli té pověsti nikdo nechce jít. Pro mladé je myslím dneska hodně důležité, co můžou dělat po práci, kam můžou zajít, kde se zabavit. A my tady máme unikátní místa, park, lodičky, desítky hřišť, je tady co dělat. Umím si do budoucna představit lepší nabídku kvalitního bydlení, nové zástavby nebo pozemků. Mladí už často nechtějí být v paneláku. Vím, že lidí v Karviné dlouhodobě ubývá. Pro mě ale není důležité, kolik lidí tady žije, jestli šedesát nebo čtyřicet tisíc lidí. Ať je tady tolik lidí, kolik jich tady bude spokojených.

A jsou podle Vás Karviňáci spokojení?

Těžce se mi to obzvlášť v této době hodnotí. Lidi jsou často mrzutí a atmosféra je taková pošmourná. Když ale odhlédnu od koronaviru… Více než dříve potkávám rozesmáté lidi pít drink třeba na náměstí nebo na procházce v parku, kteří se jednoduše baví a užívají si života. O to víc mě mrzí, že dost často potkávám mladší lidi, než jsem já, kteří bezdůvodně naříkají nebo nadávají, a ani těch není málo.

Jak se Vám v Karviné vlastně podniká?

Těžce se mi to hodnotí, přímo v Karviné jsem vlastně nikdy nepodnikala. Když jsme mnoho let nazpět zakládali firmu, s městem jsem se moc nepohodli, atmosféra byla taková, že tehdy upřednostňovali cizí firmy. Šli jsme s obchodním partnerem do Orlové, potom do Dětmarovic. Těch 550 lidí, kteří ve firmě Trestles dělají, mohlo dnes pracovat v Karviné na Novém Poli. S místními institucemi a úředníky jsme ale vždycky dobře vycházeli a co bylo potřeba vyřídit, šlo velmi hladce. 

Dobrá práce a Karviná, jde to podle vás dohromady?

Jde, ale musí se na tom ještě hodně pracovat. Z lidí je cítit nejistota ohledně budoucnosti OKD. Nabídka kvalifikované a dobře zaplacené práce jako motivace pro mladé, to je určitě téma číslo jedna. Líbí se mi snaha vymýšlet podnikatelské zóny, vytvářet nové příležitosti pro lidi se středním a vyšším vzděláním. Na druhou stranu, jestli mě něco opravdu štve, tak lidé, co dostávají peníze zadarmo a město si s tím neví rady, nebo nemá páky, aby to změnilo. Lidem, kteří pracovat nechtějí, bych peníze jednoduše nedávala. To už ať raději bezdůvodně přehazují hlínu lopatou, za to dostávají peníze a třeba najdou motivaci najít si něco lepšího.

Co dalšího musí Karviné změnit a zlepšit?

Určitě první dojem z města. Sice jsem v poslední době vlakem nejela, ale co si pamatuju, třeba příjezd na nádraží, to byla vždy katastrofa. Taky mě mrzí, že se kdysi nepodařilo postavit plnohodnotné 18jamkové golfové hřiště, teď už to půjde jen těžce. Takže výzvou je myslím hlavně mít tady víc šikovných lidí a vysokoškoláků, umět je tady udržet pro práci a bydlení. Třeba univerzita už v minulosti pomohla město hodně pozvednout. Věřím, že se to díky místním aktivním lidem a firmám povede i v budoucnu.

A když se zasníte… Jaký bude život v Karviné třeba za 10 let?

Třeba se za 10 let mladí lidé budou v dobrém smyslu rvát o to, any mohli bydlet na šestce. Karviná bude prestižní místo pro život, lidi na ni budou právem hrdí. Zapíše se něčím velkým pozitivně do povědomí. Věřím v bouři mozků a spolupráci, jeden člověk sám nic nevymyslí ani nezmůže. A tomu je teď myslím město nakloněné a otevřené víc než kdy dříve.

Michal Sobek

Bývalá reprezentační spojka, házenkář, který si zahrál ve Francii, Německu, Polsku. V roce 2017 se vrátil do Karviné, aby tady zakončil úspěšnou kariéru. Je nejen na soupisce, ale i prezidentem HC Baníku Karviná. Více než o sportu jsme se ale bavili o městě, kde se Michal Brůna narodil.

Procestoval jste kus světa, hrál ve Francii, Polsku, Německu. Jak o Karviné mluvíte s lidmi, kteří ji neznají?

Vždycky jsem každému říkal, že je u nás tvrdý kraj. Kdo nebyl na šachtě, nemůže říct, co je to těžká práce. A já to obdivuju. Karviná se navíc za posledních několik let hodně změnila, je někde úplně jinde. Můžu to porovnat, patnáct let jsem jezdil domů dvakrát za rok, a to pak člověk ty změny víc vnímá. Spousta věcí je nových, zdá se mi, že je tady všechno, co člověk potřebuje pro normální život, zeleň, hřiště, bazény, cyklostezky, krásné náměstí, přírodní koupání, golfové hřiště. Máme tři fantastické parky. Co se týká prostředí pro život, rychlými kroky myslím doháníme navenek více zvelebená města.

Netoužil jste třeba ve Francii nebo Německu zůstat?

Z těch zemí, kde jsem hrál a žil, mi paradoxně nejblíž bylo Polsko. I když jsme byli v Německu 10 let a všechno bylo skvělé, moc jsem tam nepasoval. Ani ve Francii bych žít nemohl. Není to jazykem ani místem jako takovým, ale lidmi, mentalitou a náturou. Když jsme z Německa odcházeli, dcera, které tehdy bylo 16 let, tam chtěla zůstat, i kvůli jazyku. Ale taky se vrátila, vydržela to rok a půl. Dneska je tady a bude chodit na Slezskou univerzitu.

Co znamená Karviná pro Vás osobně?

Domov a místo, kam jsem se chtěl vždycky vrátit. Táta přišel do Karviné jako 16letý z Vlašimi za prací, potkal tady mámu a mimo jiné taky začal hrát házenou. U mě hrají rodina a přátelé velkou roli, nejsem samotář, mám tady kolem sebe spoustu skvělých lidí. Házenou hraju vlastně už se dvěma generacemi.

Co vám vlastně dělá v běžném životě největší radost?

Samozřejmě rodina, přátelé, a kromě sportu jako takového organizujeme například takové hrátky pro školky na házenkářské hale. Chodí tam pěti až šestileté děti a hrají s nimi profíci z A-týmu. Tam taky zjišťuju, kolik toho tady malé děti už mají, jak jsou aktivní. Radost mám i z našich mladých kluků v jednotlivých mládežnických kategoriích, na kterých jde vidět postupující sportovní progres.

Je něco, co vám v Karviné chybí? Co byste ve městě změnil?

Takhle obvykle nepřemýšlím. I když často remcám, jsem vlastně pozitivně nastavený. Spíš se dívám na věci, které se posouvají, jako třeba teď Karvinské moře nebo obchvat města. Po jeho dostavbě se život tady myslím dost změní. Jestli mi něco vadí, tak že odcházejí mladí. Nejsme Praha, Brno, Ostrava ani Olomouc, kde jsou na tom s prací úplně jinak. Ale vnímám to tak, že se to i tady zlepšuje. Univerzita je lákadlo, sleduju, jak si vede Business Gate. Obdivuju třeba paní Burkotovou, co dokázala se zámečkem v Petrovicích. Jenom víc takových příběhů.

A jak vidíte budoucnost města?

Jak už jsem říkal, vlastně dobře. Můžeme myslím těžit z blízkosti hranic a Polska, z toho, jak jsme kousek od Ostravy. Jestli mám z něčeho obavy, tak z toho, co bude, až se zavřou šachty. Je to strašák. Návaznost desítek firem dělá obrovské číslo lidí, kteří mohou přijít o práci. Věřím, že se to podaří vyvážit novými místy, podnikáním, projekty, které se rozjíždí.

Když se na chvilku zasníte, jaká bude Karviná třeba za 10 let?

Doufám, že mladí nebudou město opouštět, nebo se třeba po studiích budou do Karviné vracet. Věřím, že místo šachet tady bude něco jiného, co mladé osloví. Karviná bude hezčí a hezčí. Určitě pomůže blízkost Ostravy. Máme taky velkou výhodu v příhraničí, ať už pro rozvoj podnikání nebo turistiku, nějaké téma se určitě chytí, nelichotivá čísla a trendy se otočí.

Kde se za těch deset let vidíte vy sám?

Doufám, že i za deset let budu moci pomáhat místnímu házenkářskému klubu. Mým snem je nová multifunkční hala pro sporty i pro kulturu, která se uživí svým provozem. Třeba na ni jednou taky nazraje čas.

Michal Sobek

Provoz kontaktního centra Karviná všemi deseti v červenci a srpnu bude mírně pozměněn. One-stop-shop v Business Gate Karviná bude během prázdnin otevřen každý čtvrtek od 7:00 do 17:00. Osobní konzultaci si prosím rezervujte předem online na stránce one-stop-shopu.

Jako každoročně i letos ocení Moravskoslezský kraj společensky odpovědné organizace. Letošní ročník Ceny hejtmana za společenskou odpovědnost je kromě tradičních ocenění pro firmy, organizace veřejného sektoru a obce otevřena také v nové kategorii pro mikropodniky, živnostníky a spolky. Přihlášky do soutěže můžete podávat do 14. června. Slavnostní vyhlášení proběhne v září.

Účast v soutěži dává možnost zviditelnit se nejen mezi konkurencí, ale také u uchazečů o zaměstnání.

Podrobnosti k soutěži i přihlášky naleznete na stránkách Moravskoslezského kraje.

Přes tři desítky fotografií zaslali lidé na přelomu dubna a května do soutěže Fotím všemi deseti. Vzešly z nich tři vítězové, kteří rozkvetlou Karvinou zachytili podle poroty nejpěkněji – 1. Romana Swaczynová, 2. Tomáš Vozár a 3. Sebastian Mira. Ceny vítězům předal náměstek primátora statutárního města Karviné Andrzej Bizoń. Gratulujeme vítězům a děkujeme i všem, kteří do soutěže poslali své fotografie.

Podrobnosti najdete na facebooku @KarvinaVsemiDeseti.

Spolu s uvolňováním preventivních opatření bude od čtvrtku 28. května obnoven provoz kontaktního centra one-stop-shopu Karviná všemi deseti. Nabídne tak opět v plné šíři osobní konzultace podnikatelům, které ekonomicky postihla epidemie koronaviru, nebo kteří potřebují nasměrovat k financím pro své podnikatelské záměry. Provozní doba one-stop-shopu zůstane nezměněna, konzultační a informační servis je otevřen každý čtvrtek od 7:30 do 17:30.

Obnovený provoz one-stop-shopu v Business Gate Karviná, kde kontaktní centrum najdete, budou provázet zvýšené hygienicko-preventivní opatření – lidé budou mít za povinnost nosit roušky, k dispozici při vstupu bude desinfekce pro hygienu rukou, prostory budou pravidelně čištěny a omezené bude shlukování lidí ve společných prostorech.

Podrobnosti o službách a provozu kontaktního centra najdete na stránce one-stop-shopu.

Ve svém doktorském studiu na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity se Dalibor Šimek věnuje procesnímu řízení. Spolu s Martinem Klepkem založil firmu zaměřenou na marketingovou komunikaci pro malé a střední podniky. Je taky úzce spjatý se vznikem a úspěšným provozem Business Gate Karviná. Sice není karvinským rodákem, přesto mu město přirostlo k srdci a snaží se jej propagovat i v jiných regionech. Jak Dalibor Šimek hovoří o svém vztahu k městu a jeho budoucnosti?

Jak se podle vás město v posledních 10 letech změnilo?

Nejvíce změn jsem zaregistroval u nás na univerzitě. Jednu dobu jsme se potýkali s úbytkem studentů. Byly to těžké časy, ale my jsme se rozhodli pojmout situaci jako příležitost. Vykopla se řada zajímavých projektů, jedním z nich byl i Business Gate, a nastartoval se proces transformace. Když dneska populační křivka opět roste, jsme jako univerzita dobře připraveni. Můžeme se hrdě pustit do „boje“ o nové studenty, a přilákat tak do Karviné více mladých lidí.

V čem podle vás Karviná vyniká oproti ostatním městům?

Je to jedno z mála měst, které má univerzitu a lázně, navíc krásný park. Karviná je velmi dobrou lokalitou pro podnikání. Jsou tu nízké nájmy, máte to blízko do Ostravy i do Polska. Jako silnou stránku vnímám i průmyslovou historii Karviné, její ekonomický potenciál a pohornickou krajinu, díky které lze do města přilákat nové investice.

Vy sám jste se do Karviné přistěhoval, co vás ve městě „drží“?

Jako náplava z Kroměříže jsem v Karviné začínal od znova. Přišel jsem tady studovat a původně jsem neměl v plánu zůstat. Drží mě tady práce a opravdu kvalitní kolektiv lidí, kteří mají silné vize a cíle do budoucna. Až na problém číslo jedna, kterým je kvalita ovzduší a životního prostředí, má Karviná řadu výhod nadprůměrně velkého města. Je tu dobré sportovní zázemí a pokud má člověk zájem o rozvíjení nějakého specifického koníčku či sportu, většinou najde skupinu, která se mu věnuje.

Co vám ve městě naopak chybí?

Lepší restaurace. Je zapotřebí „zalidnit“ centrum města a obsadit nevyužité prostory takovým typem podnikání, které bude pro obyvatele přínosné a udržitelné. Mám radost, že se v Karviné konečně otevřela vegetariánská restaurace, na kterou jsem dlouho čekal.

Jak si představujete Karvinou za 10 let?

Líbí se mi trend, kdy se ze slabých stránek měst převzatých z minulosti utvářejí stránky silné. Například když se jejich okolí zdecimované těžbou uhlí a nečistým průmyslem promění v mekky pro novátorské technologie věnující se ekologii, udržitelnosti a čistým energiím. Je to kontrast, který má silný příběh a může dobře fungovat. Spousta regionů jako Manchester, Porúří nebo Baskicko překonala svou minulost a stala se lídry. V Karviné se už nyní dějí super věci, ale většina národa o nich neví. Je potřeba naklonit si média na svou stranu a mít dobrý produkt, který chceme propagovat.

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy provedla Eliška Olšáková

Karviná je aktuálně plná rozkvetlých stromů a květin a my jsme připravili soutěž Fotím všemi deseti. Zúčastnit se jí mohou všichni, kterým se jaro v Karviné líbí a rádi fotí. Je to jednoduché – vyfoťte rozkvetlou Karvinou a fotografii nasdílejte k příspěvku o soutěži na facebook @Karviná všemi deseti. Odborná porota vybere tři nejlepší fotografei, na které čekají hodnotné ceny.

Podrobnosti o pravidlech soutěže i cenách najdete na facebooku.

Přes 500 lidí se v dotaznících vyslovilo pro vznik nové hobby dílny v Karviné. Podle výsledků dotazníkového šetření by dílna měla mít ideálně vybavení pro truhláře, 3D tisk, kovodílnu a šicí dílnu. Lidé kvitují také možnost mít na místě odborný dozor nebo využívat služby online rezervace dílen a nářadí

Dotazníky během února vyplnilo 535 lidí, drtivá většina z nich elektronicky. Jednoznačný souhlas hobby dílně vyjádřilo 59 % respondentů, 37 % odpovědí znělo „spíše souhlasím“. Za dobrý nápad hobby dílnu nepovažují pouze necelá 3 % respondentů.

Dotazníky vyplnilo přibližně stejně mužů a žen, na 100 žáků základních a středních škol a téměř 100 lidí se přihlásilo k tomu, že má podnikatelský záměr nebo zájem založit firmu. Oživit podnikání a podnikatelské uvažování je jedním z důvodů, proč město o hobby dílně uvažuje.

Město v dotaznících získalo také základní představu o případném využití a vytížení hobby dílny. Téměř 100 lidí v dotaznících tvrdí, že by dílnu využívalo jednou týdně. Téměř polovina respondentů se vyjádřila, že by dílnu využila jednou do měsíce.

Město nyní provede podrobný rozbor sesbíraných odpovědí a na jeho základě se rozhodne, jak bude dále v přípravě projektu postupovat. O dalších krocích vás budeme.