Miloš Kučera: Málo se za město bijeme

13.08.2020

Pod rukama mu prošly stovky mladých lidí a mnoho z nich se ve světě dokázalo prosadit. Ředitel karvinského gymnázia Miloš Kučera se s příběhy svých studentů čas od času setkává a nestačí se divit. Říká, že pro ty nejtalentovanější musíme stále vytvářet prostor a aktivity, aby se rozvíjeli. Karviná je podle něj místem, které čeká na pokračování svého úspěšného příběhu.

Nejen Karviná, ale i Ostrava a Moravskoslezský kraj poslední roky řeší odchod mladých a talentovaných lidí jako jedno z nejdůležitějších témat. Vnímáte to jako problém, který má řešení?

Ten recept se hledá jen velmi těžce a nejde namíchat a uvařit na počkání. Na druhou stranu příležitostí je tady nepočítaně. V určitém věku je pro mladé lidi přirozené, že si chtějí vyzkoušet studium nebo život někde jinde. Pravda je, že mnoho mladých z Karviné apriori přemýšlí tak, že se nevrátí, mají to trochu v sobě. Určitě to souvisí s negativním image města, to je potřeba změnit. A samozřejmě i s tím, jaké jsou tady pracovní příležitosti pro kvalifikované lidi a různé specializace. Když pohlédnu na region, mění se to a věřím, že se to změní i v Karviné, která na pokračování svého úspěšného příběhu zatím čeká. Co se týká života ve městě a zázemí, které poskytuje, má Karviná co nabídnout. Člověk se jen těžce smiřuje s tím, co se nám různé studie kvality života a žebříčky snaží namluvit. Přijde mi to až tendenční a cílené, jak městu uškodit a postrčit jej ještě více na okraj, když už tam Karvinou má každý zaškatulkovanou.

Dá se něco dělat s tím nastavením lidí? Nevytváříme tu špatnou pověst města do jisté míry sami?

Karvinská veřejnost je myslím dost prostoupená obavami a skepsí. I když je tady hodně lidí, kteří mají srovnání a dokážou životu v Karviné nastavit zrcadlo, když někam vyjedou, nemluví o Karviné dobře. Takže ano, sami tomu nepřispíváme pozitivním myšlením. Málo se za město bijeme. Často se podivuji nad negativismem. Když se podaří něco pěkného nebo velkého, lidi to stejně dokážou poplivat. Ale je to potřeba brát s rezervou, vždycky jsou hlasitější ti, kteří nadávají.

Kdy jste byl vy sám naposledy hrdý, že jste z Karviné?

Člověk takto běžně nepřemýšlí. Napadají mě dva případy. Jsem sportovec a sport je myslím jedním z pozitivních příběhů města. Mám velkou radost, že se v Karviné hraje první fotbalová liga, a oceňuju, co všechno se pro to udělalo, je za tím vidět velký kus práce. Máme krásný stadion, konkurujeme těm nejlepším, jejichž finanční zázemí je ve srovnáním s tím naším úplně někde jinde, MFK je prostě naše. Když s fotbalovým klubem vyjedete podívat se na venkovní zápasy, cítím, že jsem hrdý Karviňák. A týká se to i dalších sportů, Jsou tady na vysoké úrovni, sportuje hodně mladých, máme tady skvělé zázemí i úspěchy. Tím druhým případem jsou příběhy našich studentů, se kterými se občas potkávám. Jsem hrdý, že jsme tady dokázali vychovat tolik talentů, kteří se prosadili.

Prozradíte některé z těch příběhů, aby třeba motivovaly další mladé?

Zrovna nedávno se mi ozval bývalý maturant z Washingtonu, kde pracuje pro Mezinárodní měnový fond. Další bývalá žákyně působí ve Světové bance. Vím o několika špičkových lékařích a specialistech, renomovaných právnících. Obdivuju i Tomáše Mrkvu, že to v házené dotáhnul do reprezentace a bundesligy. Za tři roky chystáme 70. výročí gymnázia, těším se, kdo všechno se tady ukáže a jaké příběhy se ještě dozvím.

Dokážete pracovat s těmi talentovanými? Co pro to na gymnáziu děláte?

Úzce spolupracujeme třeba s Mensou České republiky, z níž vyplývají například soustředění pro ty nejtalentovanější. Ale mám za to, že člověk se učí vlastně celý život a musíme vytvářet podmínky prostor a aktivity pro ty, kteří si o ně říkají. Proto se mi líbí, jak se ve městě zabydlelo Business Gate. 

Je něco, co vám ve městě vyloženě chybí, nebo co byste změnil? Nebo co se musí změnit, aby Karviná byla pro mladé přitažlivější?

Napadá mě snad jen ovzduší. Karviná je přece jen zaprášená, to je téma, které se musí řešit dlouhodobě. Pak je to hlavně o vytváření podmínek pro fungování firem, bez kvalitní práce to nepůjde. Město v tom doufám nezůstane samo a pomůže stát. Když jsme mu v minulosti tolik dali, pro celý stát svítili a topili, má myslím morální povinnost.

Jakým směrem se podle vás bude odvíjet příběh města? Jaké bude třeba za deset let… Nebo jakou byste Karvinou chtěl mít?

Svět je dneska hodně dynamický, těžce se předpovídá, co za deset patnáct let bude… Karviná asi bude menší a pěvně věřím, že bude flexibilní a otevřená ve vytváření podmínek pro kvalitní život. Že se pevně chytne nějaké nitky svého úspěšného příběhu.

Michal Sobek