Rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja působí na karvinské fakultě od roku 1997 a přestože posledních pět let pravidelně dojíždí na Rektorát v Opavě, nadále zde minimálně jednou týdně přednáší. Je původem z Ostravy, bydlí v Havířově, pracuje v Karviné a Opavě, a tak o něm platí, že je nejvíc ze všeho regionálním patriotem, kterého rozvoj Karviné profesně i osobně eminentně zajímá.

Jak moc vidíte souvislost mezi rozvojem města a univerzity v Karviné?

Obojí jde ruku v ruce. Ve městě došlo k řadě změn, mezi něž řadím obnovu starých lázní, parku či úpravu centra. K tomu přispívá i Obchodně podnikatelská fakulta, která postupně rekonstruuje své budovy a modernizuje jejich vybavení. Současně platí, že fakulta, stejně tak jako město, které se potýká s úbytkem obyvatel, nedostatkem kvalifikované práce nebo špatnou image, se také snaží hledat cesty k současným trendům a hledá nové studijní programy, které jsou „voňavé“ pro uchazeče o studium. Důležité je, že u města i fakulty, respektive celé univerzity, je budoucnost téma, na němž se čile i s jasnou vizí pracuje.

V čem je Karviná dobrá nebo výjimečná, na čem si myslíte, že může město do budoucna stavět?

Karviná si musí najít to své. Město má potenciál, ať už jde o turistiku či služby. Svou roli hraje také jeho poloha blízko Polska a Slovenska. Platí však, že se také musí popasovat s „dluhy“ minulosti, které se projevují v nabídce zaměstnání nebo struktuře obyvatel, přičemž při tomto kroku by se mělo opřít zejména o své partnery. Jsem přesvědčen o tom, že město by se především mělo dohodnout s vlastníky atraktivních pozemků, jako je například společnost Asental, na jejich účelném využití. Myslím si také, že velkou příležitostí pro město je zapojení se do konceptu „velké Ostravy“, čímž samozřejmě nemyslím žádné sloučení s Ostravou, ale jasné zapojení se do metropolitní role Ostravy, což může vést k výraznému zlepšení image Karviné.

Jak vidíte Karvinou za 10 let?

Tím nejčernějším scénářem je, že demografický vývoj povede k tomu, že zde budeme mít Karvinou u Petrovic, nebo-li malé městečko, v němž žije jen hrstka obyvatel. Naopak optimistickou variantou je nová Karviná, která staví na cestovním ruchu a lázeňství. Příležitostí je podle mne osídlení města mladými rodinami s dětmi například z Polska, pro něž se dá využít existující nabídka vzdělávání v rámci základních a středních škol s polským jazykem, tedy takový princip „soft landingu“, na který by se dal vytvořit samostatný program.

Jakou roli univerzity v tom vidíte?

Město i univerzita jsou propletené provázky. Návazně na rozvoj města se i univerzita musí internacionalizovat a není přitom potřeba hledat jen v Indii a Číně, jak to děláme dnes, ale třeba i v Polsku, které je na dohled. S touto vizí jsem nyní podepisoval společnou deklaraci o založení Asociace vysokých škol česko-polského příhraničí. V souvislosti s Polskem vidím velký prostor pro spolupráci na projektech a studijních programech. Máme přitom na čem stavět. Na našem Institutu tvůrčí fotografie již dnes tvoří téměř polovinu studentů studenti z Polska. Chceme se také zaměřit na nabídku profesně orientovaných studijních programů, což je jedna z oblastí, která může Karviné velmi pomoci. Vše je ale také otázka dodatečných zdrojů a hlavně lidí, odborných garantů. Ty není lehké nalézt a zpravidla nejsou z Karviné a často ani z našeho kraje. Proto je naším cílem tyto lidi do našeho kraje a našeho města přilákat a díky nim zde také lákat nové studenty nejen z Čech, Moravy a Slezska, ale také z celé Evropy a ze světa. Vždyť Karviná na to přece má.

Zdeněk Karásek

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek

Chcete mít možnost vyrobit si něco pěkného ze dřeva, kovu nebo si to ušít na profesionálních strojích a ve sdíleném prostředí? Nebo třeba upéct či vypěstovat? Karviná uvažuje o zprovoznění hobby dílny, která by kutilům i podnikavým lidem nabídla potřebné zázemí a doprovodné služby. Zájem nyní ověřuje prostřednictvím dotazníku. Pokud se lidé vyjádří kladně, posune projekt do další fáze a přizpůsobí vybavení dílny poptávce.

Více o zvažované hobby dílně se dozvíte na stránkách města.

Vyjádřit se můžete přímo v online dotazníku.

Dalším ze „srdcařů“ je karvinský rodák Radim Fojtík. Projektový manažer, který pracuje na krajském úřadě, se v poslední době přičinil například o Strategii rozvoje Moravskoslezského kraje nebo o územně analytické podklady. Vlastní iniciativou se region také snaží zvelebovat, například formou mapových aplikací s informacemi zejména o turistických atraktivitách – kulturních památkách, pivovarech aj. Zeptali jsme se ho, jak se mu v Karviné žije a jak si město představuje do budoucna.

Považujete se za karvinského patriota?

Svým způsobem ano. Sám tady žiju od narození už 30 let. Celá má rodina – manželka, syn i já, jsme se narodili v „Ráji“, karvinské porodnici. Tři generace v rodině pracovaly na šachtách v regionu i já, abych poznal, co je to robota, jsem musel alespoň na šachtách brigádničit. Všichni naši rodinní příbuzní žijí v regionu, v Karviné nebo jejím okolí. Je to trochu unikát. Jako mladý „cyp“ jsem sice měl v úmyslu z Karviné odjet, nicméně začít třeba v Olomouci, kde jsem studoval, bylo složité. Na vysoké škole a všude jinde jsem se ke Karviné vždy hrdě hlásil a nedal na ni dopustit křivého slova.

Kdy naposledy jste pocítil hrdost na to, že jste Karviňák?

Jsem hrdý na povahu místních lidí a jejich svéráz. Karviňáci si neberou servítky a mají svoji hrdost, je to něco jako naše svébytná identita.

Jaké největší úspěchy vidíte v proměnách Karviné za posledních 10 let? Jak tyto změny ovlivňují současnost?

Líbí se mi, že si bytová družstva – například oproti Residoma – vzala za vlastní správu domů a starají se o ně, ať už jde o zateplení, přístavby lodžií nebo různě barevné fasády. Roste tím standard bydlení a celkový vzhled města. Jsou tady i nízké ceny bytů, oproti jiným koutům republiky až několikanásobně, aniž by se snížil standart bydlení. Oceňuju, že mám kolem svého bytu vše, co je potřeba – obchody, školy, dětská hřiště, kulturu, zeleň, hodně se zlepšila čistota ve městě – obecně dostupnost služeb je v Karviné na vysoké úrovni. Zmínil bych ještě například zdařilou rekonstrukci kina Centrum nebo areál lodiček včetně parku.

Co se podle vás nepovedlo nebo nedaří?

Ožehavým tématem pro vysoké náklady je krytý bazén. Taky není dobře, že většina pozemků po těžbě patří Asentalu, brání to rozvoji města. No a mrzí mě, že centrum města není obydlené, nedaří se jej oživit, i když je to primárně vlivem struktury osídlení. Evergreenem je také odliv obyvatel, ale dle mého názoru je to přirozený proces.

V čem vidíte silné a slabé stránky Karviné?

Výhodou je určitě cenově dostupné bydlení, hodně zeleně, dostupnost služeb a občanské vybavenosti. Slabinou bohužel ovzduší, které tady jde cítit – snad se Polsku povedou kotlíkové dotace, tak jako nám.

Co vás osobně „drží“ v Karviné?

Rodina a jakýsi nepopsatelný vztah k městu. Jsou to taky kamarádi, i když mnozí z nich bydlí a pracují jinde, ale o to více se těším na shledání.

Co na Karviné hodnotíte jako pozitivní a jiné v porovnání s ostatními městy?

Mám rád menší města kolem 50 tisíc obyvatel, a právě ta ideální velikost se mi na Karviné líbí. Kromě toho taky poloha města – vše je blízko, hory, několik letišť, dálnice, železniční koridor, ale třeba i nákupy v Polsku.

Najde se něco, co vám tady chybí?

Nejvíce postrádám dostatek kvalifikovaných pracovních příležitostí. Karviňáci nejsou zvyklí podnikat, jelikož jsme historicky vázáni na velké zaměstnavatele typu OKD. V tomto pohledu by tady, a tím myslím spíš v Ostravě, měl být alespoň pro začátek nějaký centrální úřad či inovační firmy, jako jsou například v Brně.

Co se vám na Karviné nelíbí nebo vadí…?

Chybí větší sepětí manažerů na karvinské zóně s Karvinou. Pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou. Dobře a ne otrocky placená místa. Jednoznačně je v zájmu města, aby se zvýšila podnikavost obyvatel.

Jak si představujete město Karvinou za 10 let?

Karviná je Fénix – s ukončením hornické činnosti povstane z popela. Největší příležitosti pro město vidím v nové energetice nebo industriální turistice. Máme tady ale hodně opouštěných domů, ty je třeba zbourat a nahradit zelení či jiným způsobem rekultivovat. Město může být atraktivní pro Poláky, hranice vlastně neexistuje. A nejen pro ně. Do centra Ostravy to máme pomaličku stejně časově daleko jako lidé z Poruby.

Zdeněk Karásek

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek

V Regionální knihovně Karviná pracuje Markéta Kukrechtová už od roku 2002. Loni se stala její ředitelkou. Říká, že v knihovně je skvělý tým. A jde to vidět i navenek, například když získala ocenění Knihovna roku 2018. Jaký má Markéta Kukrechtová vztah k městu a jak vidí karvinskou budoucnost?

Karviná pro Vás zřejmě hodně znamená. Nějaký čas jste žila v Praze, ale vrátila jste se. Nelitujete?

Po střední škole jsem si jela užít Prahu, byla to přirozená chuť a potřeba vycestovat. Mám ráda divadla, kulturu, knihy a Praha mi opravdu mnoho dala. Ale uvědomila jsem si, že chci žít v Karviné. Mám Karvinou opravdu moc ráda. Když se procházím po parku, kolem základní a střední školy, po místech, kde jsem strávila dětství, ten pocit se skoro ani nedá popsat.

V čem je podle Vás Karviná silná?

V Karviné je hodně silných osobností, které město táhnou kupředu. Lidi, kteří chtějí, odborníci, kteří se snaží využít svou profesi k tomu, aby Karvinou posunuli. Město je vlastně silný tým kvalitních odborníků. Karviná má myslím taky skvělou strategickou polohu a pohledem každodenního života je to tady všude blízko.

Kde vidíte rezervy, v čem město zaostává nebo pokulhává?

Lidé myslím mají strach o svou bezpečnost. A taky se tady lidi málo usmívají. Měli bychom myslím být více pozitivní, nemáme si na co stěžovat, máme se fakt dobře. Taky je potřeba vzbudit v lidech hrdost na Karvinou, přesvědčit je a ukázat, že ta negativní nálepka není pravá.

Když se ohlédnete posledních 10 let nazpět, v čem se Karviná změnila nejvíce?

Město se hodně proměnilo. Jde vidět, že se tady investuje. Výrazně se zlepšily podmínky pro sportování a trávení volného času. Jde to vidět i prakticky – například přibývá parkování a nelikviduje se kvůli tomu zeleň. Nemůžu zapomenout na knihovnu. Nová budova je velký úspěch. Vylepšily jsme i naše služby, jsme třeba otevření maminkám s dětmi a ty o to mají zájem. Mám radost, když v březnu během týdne knihoven vyrazíme do ulic a každý s knížkou v ruce, pokud už není registrovaný, dostane registraci zdarma. O tom myslím knihovna je, být blízko a otevřená všem lidem.

V čem je podle Vás největší potenciál města?

Určitě v mladých lidech. A jsem moc ráda, že je město k mladým vstřícné. Radnice má otevřenou náruč, nabízí pomocnou ruku a opravdu pomáhá. Ti, kdo chtějí, tady mají možnost prosadit se. Oceňuji taky Business Gate, kde funguje podpora mladých podnikatelů, kteří zde mohou zhmotnit své myšlenky a nápady.

Když se zasníte, jak si představujete Karvinou za 10 let?

Jsem optimista. Lidé se budou usmívat a budou tady rádi žít. Ti, kteří chtějí, tady zůstanou a budou se realizovat. Budou chtít vrátit městu to, co jim dalo. Už dnes Karvinou vnímám jako barevné, přívětivé a milé město, které nabízí všechno, co ke spokojenému životu potřebujete. Když se navíc podaří postavit obchvat, město se zase promění, odlehčí se mu.

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek

Už čtyři roky vede Inicitivu Dokořán, s níž v listopadu otevřel studentský klub Back Stage v parku u letního kina. Lukáš Heczko si podle svých slov moc váží toho, že může měnit město, kulturu a komunitní život v Karviné. Jak město vnímá a kde jej vidí za 10 let?

Co prvního Vás napadne, když se řekne Karviná? Co pro Vás město znamená?

Karviná je domov, s pěti velkými písmeny. Moje rodina je tady hodně zakořeněná, jsem už čtvrtá nebo pátá generace.

V čem se podle Vás za posledních 10 let město změnilo k lepšímu?

Z Karviné se s útlumem těžby nestala měsíční krajina. Je to moc pěkné město, opravdu si to myslím. Nejvíc tu krásu vnímám, když jdu s pejskem na procházku parkem, mám sluchátka s hudbou v uších a jen vnímám okolí, které je nádherné. Jinak mám ve městě vše, co potřebuji. Za posledních pár let se myslím podařila rekonstrukce areálu Lodiček, městského fotbalového stadionu, radnice nebo kina. Vyrostlo golfové hřiště.

A co se naopak nepovedlo?

Dvě věci se zatím nedaří. Zastavit odliv mladých lidí a řešit situaci se sociálně slabšími občany.

Když to ještě převedeme na silné a slabé stránky města, v čem je vidíte?

Nejsilnější stránkou je výhodná poloha města. Máme to všude blízko – do Ostravy, do Polska, na Slovensko, kousek jsou Beskydy. Dá se zajet na hory i na Fatru, do Tater, zkrátka všude. Slabinou je chybějící rozmanitost pracovního trhu. V tomto zatím Karviná nemá mladým co nabídnout a pracovní trh se nedokáže tak rychle měnit. Mladí a vzdělaní Karviňáci by možná uvažovali o návratu z Prahy, Brna nebo Olomouce, ale podobné pracovní pozice jako tam tady nejsou, a to si myslím, že by byli často ochotni se vrátit i za cenu nižších mezd.

Co Vám v Karviné nejvíc chybí?

Do města nepřišla taková ta vlna nových kaváren a barů nebo prodejen – je to vlastně trochu díra na trhu. Ale obecně je tady potřeba zajímavých investorů a větší rozmanitosti v nabídce práce. No a i přesto, že se s iniciativou Dokořán snažíme, pořád myslím chybí volnočasové vyžití pro mladé ve větším měřítku, silné komunity, ve kterých by to žilo, komunitní akce. Jak se ale ukazuje na lidech, kteří prošli Dokořán, i to může být odrazový můstek pro kreativní lidi, studenty. Jsme tady už jedenáct let, vystřídalo se u nás mnoho zajímavých lidí, kteří jsou dnes zaměstnaní ve firmách zvučných jmen.

Jak tomu pomoci?

Vnímám velkou chuť města nebo společnosti Residomo a dalších spolupracovat a podporovat podnikatele. Příležitosti jsou myslím v příhraničí, spolupráci s Polskem, kde je i vděčnější klientela. Co se týká kultury, proč by Karviná nemohla být kulturním centrem pro své okolí, kam by sjížděli lidé z Havířova, Orlové, Těšína i Třince? Zázemí pro to tady máme. Sami se snažíme, krok po kroku. Jde o to dál pečovat o své okolí, dostat do města rozruch, zapojit třeba umělce, nebo cirkus do ulic. Krok po kroku.

Proč to zatím nejde nebo to jde pomalu, v čem jsou překážky?

Vadí mi negativita zakořeněná v lidech, kteří se v tom navíc ještě utvrzují. Je třeba změnit vnímání města a myšlenkové nastavení zdejších lidí. A pomoct si i dobrou, synergicky dělanou komunikací, dát vědět lidem, co se děje a co se chystá.

Když se zasníte, jak bude Karviná vypadat za dalších deset let?

Rád bych viděl Karvinou jako město, kde mladí lidé chtějí zůstat, budovat své rodiny a žít své životy. Karviná je nádherné město s dobrou infrastrukturou a je zde plno možností k vyžití. Vytvoření pracovních nabídek pro absolventy vysoké školy by dokázalo zastavit odliv mladých. Chybí nám tady podniky s trošku modernějším přístupem a image, což je skvělá příležitost k tomu zažít podnikat. Ať se toho lidé nebojí. Takže Karviná za 10 let je pro mě odvážné město, kde se rodí dobré myšlenky a nápady, které má takový ten pozitivní feeling, kde firmy pomáhají vytvářet image města.

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek

Diskuze zástupců města se středoškoláky o plánu a projektech Karviná všemi deseti pokračovaly na přelomu listopadu a prosince ve dvou školách. Ve Střední škole techniky a služeb proběhla diskuze 29. listopadu, ve Střední zdravotnické škole Karviná pak ve čtvrtek 5. prosince. Diskuzí se zúčastnilo na 150 studentů.

Obě školy mají společné, že na nich studuje mnoho dojíždějících studentů, což se promítlo v jejich postřezích, jak Karvinou vnímají. Nejvíce rezonovala témata bezpečnosti, ovzduší nebo dopravy, ale také služeb a vyžití ve městě. Diskuzí se zúčastnili primátor města Jan Wolf, náměstek primátora Andrzej Bizoń, vedoucí odboru školství a rozvoje karvinského magistrátu Martina Šrámková a Gabriela Monczková, která působí na oddělení strategií a plánování téhož odboru.

Další série diskuzí se středoškoláky jsou připraveny 18. a 19. prosince ve Střední průmyslové škole a Obchodní akademii.

Provoz kontaktního centra Karviná všemi deseti bude v prosinci omezen. One-stop-shop, který je pro osobní konzultace záměrů a dotačních příležitostí otevřen každý čtvrtek v Business Gate v Poštovní ulici v Karviné, bude ve dnech 19. a 26. prosince uzavřen. Tyto konzultační dny budou nahrazeny formou telefonických konzultací ve dnech 10. a 11. prosince v době od 8:00 do 18:00. Pracovníky one-stop-shopu v těchto dnech kontaktujte na telefonu +420 606 748 428, případně na telefonu +420 737 754 694. Děkujeme za pochopení.

Diskuze o rozvojových projektech Karviné a budoucnosti města se studenty středních škol začaly 27. listopadu v Gymnáziu Karviná. Za účasti primátora města Jana Wolfa, náměstka primátora Andrzeje Bizońe a vedoucí odboru školství a rozvoje karvinského magistrátu Martiny Šrámkové se studenti dozvěděli o plánu a projektech Karviná všemi deseti. Většinu času pak diskutovali o tom, jak se jim ve městě žije, co by si představovali, aby se změnilo nebo zlepšilo.

Diskuze probíhaly ve třech třídách 3. a 4. ročníků gymnázia. Jednalo se o první z pěti sérií diskuzí po středních školách v Karviné.

Tři desítky lidí, kterým záleží na budoucnosti Karviné a chtějí k ní přispět, se sešly ve Slivkafé v Regionální knihovně Karviná 27. listopadu. První neformální setkání Srdcařů Karviné provázela dobrá nálada. Vzešly z něj podněty, jak by mohla iniciativa dále pokračovat nebo jak přispět k lepšímu vnímání města.

Sezvaní účastníci se dozvěděli o plánu a projektech Karviná všemi deseti a koncepci Pohornické krajiny Karvinska. Diskutovali o vlastním zapojení do rozvojových aktivit i o tom, jak zlepšit náladu Karviňanů.

Další setkání srdcařů se plánuje na jaře příštího roku.

Nová kavárna Slivkafé v Regionální knihovně v Karviné a na Městském fotbalovém stadionu v Karviné Ráji. Za tím vším hledejte ženu – Kateřinu Slivkovou. Zeptali jsme se jí, jak se jí v Karviné žije, co na městě oceňuje a naopak.

Kdy naposledy jste pocítila hrdost na to, že jste z Karviné?

Hrdost cítím pokaždé, když vidím místní lidi, kteří ocení, co jsem dokázala. Takové ty malé chvilky, jako když na mě spokojení zákazníci mávnou z auta nebo pěkně pozdraví na ulici. Karviná je pro mě domov, práce, všechno. Jsem tady moc spokojená, krásně se mi tady žije i podniká. Jsem obklopená pohodovými, pozitivními lidmi a ráda se s nimi potkávám. Proto jsem taky tady. Mám tady rodinu a hromadu zákazníků, tisíce zákazníků. Nedovedu si představit, že bych tady s výrobou zákusků a dortů skončila.

Co považujete za největší úspěchy a neúspěchy v tom, jak se město změnilo za posledních 10 let?

V globálu se mi líbí, že město vzkvétá a lidem se tady líbí. Když jdete po Karviné, tak vidíte, že se pořád někde něco děje, rostou nová dětská hřiště, je tady skvělá nemocnice, hodně zeleně, knihovna s fajn lidmi, bezvadné restaurace. Protože jsem pozitivně laděný člověk, nepotřebuju nadávat na to, co se nepovedlo, ale raději se dívám na to, co jde dobře a co nového se chystá.

Jaké jsou podle vás silné stránky města?

Vidím je v lidech a dobrých vztazích. Na skvělé lidi mám štěstí i při svém podnikání v Karviné. Spolupracuji s ostatními podnikateli, neházíme si klacky pod nohy a pomáháme si.

Co by se naopak mělo zlepšit?

V Karviné se dá podnikat, ale je to dřina. Je tady nižší kupní síla, produkty se musí nabízet za nižší cenu než ve větších městech. Město by možná mohlo více pomáhat mladým lidem a rodilým Karviňanům v podnikání, v začátcích například formou malé bezúročné půjčky nebo zlevněným nájmem. Daly by se myslím vytvořit nějaké dotační programy na podporu podnikání. Když dám příklad – město mi pomůže koupit nový stroj, chladící auto nebo chladící vitrínu a já garantuju vytvořit nové pracovní místo, protože rozšířím služby třeba o chlebíčky. V Karviné pořádný chlebíček seženete těžko. Jde mi o to podporovat opravdu konkrétní věci a projekty. Je potom taky k zamyšlení – proč do Karviné lákat třeba Ollies, když jsem s firmou Dorty na míru a sladký catering vyhrála třetí místo v Moravskoslezském kraji v kategorii podnikatel roku 2018?

Co na životě v Karviné nejvíc oceňujete z pohledu trávení volného času? 

Žije se mi tady moc dobře. Líbilo by se mi, kdyby se dařilo lidi více propojovat a spojovat. U společenských aktivit by mohlo město vycházet organizátorům plně vstříc, aby to tady více žilo. Sama bych chtěla některé akce organizovat, ať už ve spolupráci s městem, MFK nebo vlastními silami. Jakákoliv podpora, ať už finanční, účast někoho z vedení města nebo fotbalistů nebo zmínka o akci v Karvinském zpravodaji nebo na facebokových stránkách Karviné, to všechno mi pomůže.

Ještě něco dalšího, co dělat lépe, když se bavíme o práci a podnikání?

Je to vše odedřené. Vím, proč to dělám, věřím tomu a dělám to pro lidi. Je to o komunikaci, jak se chováte k lidem, tak se oni chovají k vám. Jsme tady pracanti a spokojení zaměstnanci jsou vizitkou podniku.

V čem je Karviné oproti jiným místům pro život jiná a lepší?

Karviná je mimořádná, jak jsme tady propojení.

Jak si představujete Karvinou za 10 let?

Přála bych si, aby tady začali podnikat mladí lidé. Aby se lidi nebáli vymyslet něco nového. A obecně, ať se tady hodně podniká a lidi se toho nebojí. Ať tady frčí velké nové projekty a město se nebojí do nich investovat, třeba jako je bikesharing a další. Tohle tady udrží mladé lidi a rodiny.

Co vnímáte jako největší potenciál pro budoucí rozvoj města Karviná? 

Rozvoj města stojí na podnikatelích. Takže by tady měla být podnikatelská zóna. Mluví se o ní dlouho, ale kde nic, tu nic. Taky bych přála lidem ve vedení města, aby to vše dělali srdcem a pro nás, pro obyčejné lidi. Oni musí věřit nám, podporovat podnikatele, spolupracovat a vycházet vstříc.

Dalila Rakošanová

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek