Tomáš Kozma: Karviňáci jsou upřímní a pomalu se stávají bojovníky

12.08.2021

Profesionální judista, juniorský mistr, zkusil si i zápasení v kleci (MMA). Bojovník tělem i duší, ale také duchovně založený člověk se srdcem na správném místě, který zvolil cestu lásky a rád pomáhá ostatním. S Tomášem Kozmou jsme si povidali o jeho cestě, Karviné i Karviňácích.

Tomáši, většina Karviňáků už určitě slyšela o tom, že na lodičkách předcvičujete jógu. Kdo je ale vlastně Tomáš Kozma?

Jsem člověk, který má rád život, který rád pomáhá ostatním, a to ho vlastně naplňuje. Dříve jsem se věnoval bojovým sportům. Nejdříve to bylo judo od 6 do 17 let, potom jsem přešel na „zápasení v kleci“ MMA. Tak nějak jsem ale cítil, že to není sport pro mě, na nějaký čas jsem skončil a teď se pravděpodobně vrátím k judu. Zápasnické tempo už mě ale přešlo, pochopil jsem, že život je o něčem jiném a snažím se více opouštět ego a naplňovat srdce.

Na svém profilu máte jako motto: „Bhakti je cesta, odkrývám lidem masky.“ Co to znamená?

Bhakti je v józe cesta lásky, a to je přesně to, co mě teď naplňuje. Téměř každý člověk, který ke mně přijde na masáž nebo terapii, dokáže úplně opustit své ego. Vycítí, že nemám potřebu lidi soudit. Často se cítím jako jejich psychoterapeut. Odhodí masku a ukážou svou pravou tvář. Baví mě to.

Jaká je pravá tvář Karviňáka? Jsme bojovníci?

To je dobrá otázka a zároveň těžká, ale řekl bych, že upřímná. Karviňáci jsou bojovníci tak na půl. Spousta lidí stále odchází, ale zároveň mám pocit, že mladí ve městě začínají vidět potenciál, chtějí tady něco budovat a je to každým rokem lepší. Za posledních pět let to vnímám silně. Když jsem bojoval v MMA a bylo mi 20 let, bydlel jsem v Praze a myslím, že od té doby jsme ušli velký kus cesty.

Jak vlastně vzniklo cvičení jógy na lodičkách?

Dostal jsem takovou nabídku od Lukáše Heczka, který provozuje areál lodiček. I když sám nejsem zatím trenérem, ale velkým milovníkem jógy, řekl jsem si “pojďme do toho”. Myslím, že to byl rok 2017. Teď už cvičíme jógu na lodičkách čtvrtým rokem. Zájem je obrovský. Na první lekci jsme měli 30 lidí, před týdnem 70 a rekord loni v době covidu byl 100 lidí. Upřímně jsem počítal s tím, že bude chodit 10-15 lidí o ono se to takhle krásně zvedlo. Mám radost. Tím, že lidé se mnou cvičí, nepomáhají jen sami sobě, ale také malé Theušce, která trpí vážnou nemocí a celý výtěžek z dobrovolného vstupného věnuji jí a jejím rodičům. Občas se na nás také přijdou podívat. 

Kdyby si někdo chtěl jít zacvičit, zvládne to bez předchozích zkušeností?

To, co na cvičeních děláme, je opravdu pro každého. Začínáme s jednoduchými vizualizačními technikami, abychom uvolnili mysl a naučili se pozorovat své myšlenky, lehce se protáhneme a vyzkoušíme si deset až patnáct základních pozic. Snažím se cvičení připravovat opravdu opatrně a tak, aby to zvládl každý. Je to spíše vítání slunce a cvičení s prvky jógy. Vstupné je dobrovolné a vše co vyberu, věnuji.

Jaké jsou plány do budoucna – vznikne v Karviné studio jógy?

Podstoupil jsem letos desetidenní pobyt ve tmě a tam si urovnal své myšlenky. Určitě se chci věnovat jak masážím, tak józe. Jestli to bude přímo v Karviné nebo v blízkém okolí, ještě nevím. 

Říkal jste, že součástí jsou také meditace. Když si tady takovou malou zkusíme a zamyslíte se nad tím, jaká by Karviná měla být za 10 let, co vidíte?

Doufám, že bude stejně zelená, jako je teď, možná ještě více, a lidé tady budou šťastní. Přál bych si, aby se více lidí naučilo upřednostňovat „duchovně-tvořivý“ princip na úkor toho materialistickéko, který jen bere. Jednoduše, naučit se více vnímat srdcem. Jsem karvinský srdcař. Doufám, že město budeme dál budovat a lidé tady se stanou se těmi pravými bojovníky.

Jan Dittrich