Radim Fojtík: Jsem hrdý na povahu Karviňáků

09.01.2020

Dalším ze „srdcařů“ je karvinský rodák Radim Fojtík. Projektový manažer, který pracuje na krajském úřadě, se v poslední době přičinil například o Strategii rozvoje Moravskoslezského kraje nebo o územně analytické podklady. Vlastní iniciativou se region také snaží zvelebovat, například formou mapových aplikací s informacemi zejména o turistických atraktivitách – kulturních památkách, pivovarech aj. Zeptali jsme se ho, jak se mu v Karviné žije a jak si město představuje do budoucna.

Považujete se za karvinského patriota?

Svým způsobem ano. Sám tady žiju od narození už 30 let. Celá má rodina – manželka, syn i já, jsme se narodili v „Ráji“, karvinské porodnici. Tři generace v rodině pracovaly na šachtách v regionu i já, abych poznal, co je to robota, jsem musel alespoň na šachtách brigádničit. Všichni naši rodinní příbuzní žijí v regionu, v Karviné nebo jejím okolí. Je to trochu unikát. Jako mladý „cyp“ jsem sice měl v úmyslu z Karviné odjet, nicméně začít třeba v Olomouci, kde jsem studoval, bylo složité. Na vysoké škole a všude jinde jsem se ke Karviné vždy hrdě hlásil a nedal na ni dopustit křivého slova.

Kdy naposledy jste pocítil hrdost na to, že jste Karviňák?

Jsem hrdý na povahu místních lidí a jejich svéráz. Karviňáci si neberou servítky a mají svoji hrdost, je to něco jako naše svébytná identita.

Jaké největší úspěchy vidíte v proměnách Karviné za posledních 10 let? Jak tyto změny ovlivňují současnost?

Líbí se mi, že si bytová družstva – například oproti Residoma – vzala za vlastní správu domů a starají se o ně, ať už jde o zateplení, přístavby lodžií nebo různě barevné fasády. Roste tím standard bydlení a celkový vzhled města. Jsou tady i nízké ceny bytů, oproti jiným koutům republiky až několikanásobně, aniž by se snížil standart bydlení. Oceňuju, že mám kolem svého bytu vše, co je potřeba – obchody, školy, dětská hřiště, kulturu, zeleň, hodně se zlepšila čistota ve městě – obecně dostupnost služeb je v Karviné na vysoké úrovni. Zmínil bych ještě například zdařilou rekonstrukci kina Centrum nebo areál lodiček včetně parku.

Co se podle vás nepovedlo nebo nedaří?

Ožehavým tématem pro vysoké náklady je krytý bazén. Taky není dobře, že většina pozemků po těžbě patří Asentalu, brání to rozvoji města. No a mrzí mě, že centrum města není obydlené, nedaří se jej oživit, i když je to primárně vlivem struktury osídlení. Evergreenem je také odliv obyvatel, ale dle mého názoru je to přirozený proces.

V čem vidíte silné a slabé stránky Karviné?

Výhodou je určitě cenově dostupné bydlení, hodně zeleně, dostupnost služeb a občanské vybavenosti. Slabinou bohužel ovzduší, které tady jde cítit – snad se Polsku povedou kotlíkové dotace, tak jako nám.

Co vás osobně „drží“ v Karviné?

Rodina a jakýsi nepopsatelný vztah k městu. Jsou to taky kamarádi, i když mnozí z nich bydlí a pracují jinde, ale o to více se těším na shledání.

Co na Karviné hodnotíte jako pozitivní a jiné v porovnání s ostatními městy?

Mám rád menší města kolem 50 tisíc obyvatel, a právě ta ideální velikost se mi na Karviné líbí. Kromě toho taky poloha města – vše je blízko, hory, několik letišť, dálnice, železniční koridor, ale třeba i nákupy v Polsku.

Najde se něco, co vám tady chybí?

Nejvíce postrádám dostatek kvalifikovaných pracovních příležitostí. Karviňáci nejsou zvyklí podnikat, jelikož jsme historicky vázáni na velké zaměstnavatele typu OKD. V tomto pohledu by tady, a tím myslím spíš v Ostravě, měl být alespoň pro začátek nějaký centrální úřad či inovační firmy, jako jsou například v Brně.

Co se vám na Karviné nelíbí nebo vadí…?

Chybí větší sepětí manažerů na karvinské zóně s Karvinou. Pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou. Dobře a ne otrocky placená místa. Jednoznačně je v zájmu města, aby se zvýšila podnikavost obyvatel.

Jak si představujete město Karvinou za 10 let?

Karviná je Fénix – s ukončením hornické činnosti povstane z popela. Největší příležitosti pro město vidím v nové energetice nebo industriální turistice. Máme tady ale hodně opouštěných domů, ty je třeba zbourat a nahradit zelení či jiným způsobem rekultivovat. Město může být atraktivní pro Poláky, hranice vlastně neexistuje. A nejen pro ně. Do centra Ostravy to máme pomaličku stejně časově daleko jako lidé z Poruby.

Zdeněk Karásek

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek