Pavel Tuleja: Město i univerzita jsou propletené provázky

28.01.2020

Rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja působí na karvinské fakultě od roku 1997 a přestože posledních pět let pravidelně dojíždí na Rektorát v Opavě, nadále zde minimálně jednou týdně přednáší. Je původem z Ostravy, bydlí v Havířově, pracuje v Karviné a Opavě, a tak o něm platí, že je nejvíc ze všeho regionálním patriotem, kterého rozvoj Karviné profesně i osobně eminentně zajímá.

Jak moc vidíte souvislost mezi rozvojem města a univerzity v Karviné?

Obojí jde ruku v ruce. Ve městě došlo k řadě změn, mezi něž řadím obnovu starých lázní, parku či úpravu centra. K tomu přispívá i Obchodně podnikatelská fakulta, která postupně rekonstruuje své budovy a modernizuje jejich vybavení. Současně platí, že fakulta, stejně tak jako město, které se potýká s úbytkem obyvatel, nedostatkem kvalifikované práce nebo špatnou image, se také snaží hledat cesty k současným trendům a hledá nové studijní programy, které jsou „voňavé“ pro uchazeče o studium. Důležité je, že u města i fakulty, respektive celé univerzity, je budoucnost téma, na němž se čile i s jasnou vizí pracuje.

V čem je Karviná dobrá nebo výjimečná, na čem si myslíte, že může město do budoucna stavět?

Karviná si musí najít to své. Město má potenciál, ať už jde o turistiku či služby. Svou roli hraje také jeho poloha blízko Polska a Slovenska. Platí však, že se také musí popasovat s „dluhy“ minulosti, které se projevují v nabídce zaměstnání nebo struktuře obyvatel, přičemž při tomto kroku by se mělo opřít zejména o své partnery. Jsem přesvědčen o tom, že město by se především mělo dohodnout s vlastníky atraktivních pozemků, jako je například společnost Asental, na jejich účelném využití. Myslím si také, že velkou příležitostí pro město je zapojení se do konceptu „velké Ostravy“, čímž samozřejmě nemyslím žádné sloučení s Ostravou, ale jasné zapojení se do metropolitní role Ostravy, což může vést k výraznému zlepšení image Karviné.

Jak vidíte Karvinou za 10 let?

Tím nejčernějším scénářem je, že demografický vývoj povede k tomu, že zde budeme mít Karvinou u Petrovic, nebo-li malé městečko, v němž žije jen hrstka obyvatel. Naopak optimistickou variantou je nová Karviná, která staví na cestovním ruchu a lázeňství. Příležitostí je podle mne osídlení města mladými rodinami s dětmi například z Polska, pro něž se dá využít existující nabídka vzdělávání v rámci základních a středních škol s polským jazykem, tedy takový princip „soft landingu“, na který by se dal vytvořit samostatný program.

Jakou roli univerzity v tom vidíte?

Město i univerzita jsou propletené provázky. Návazně na rozvoj města se i univerzita musí internacionalizovat a není přitom potřeba hledat jen v Indii a Číně, jak to děláme dnes, ale třeba i v Polsku, které je na dohled. S touto vizí jsem nyní podepisoval společnou deklaraci o založení Asociace vysokých škol česko-polského příhraničí. V souvislosti s Polskem vidím velký prostor pro spolupráci na projektech a studijních programech. Máme přitom na čem stavět. Na našem Institutu tvůrčí fotografie již dnes tvoří téměř polovinu studentů studenti z Polska. Chceme se také zaměřit na nabídku profesně orientovaných studijních programů, což je jedna z oblastí, která může Karviné velmi pomoci. Vše je ale také otázka dodatečných zdrojů a hlavně lidí, odborných garantů. Ty není lehké nalézt a zpravidla nejsou z Karviné a často ani z našeho kraje. Proto je naším cílem tyto lidi do našeho kraje a našeho města přilákat a díky nim zde také lákat nové studenty nejen z Čech, Moravy a Slezska, ale také z celé Evropy a ze světa. Vždyť Karviná na to přece má.

Zdeněk Karásek

Pozn.: Jedná se o autorizovanou redakční úpravu strukturovaného rozhovoru, redakční úpravy Michal Sobek