Jarmila Bulejková: Rok 2020 nám dal mnoho chvil, pro které člověk žije

18.12.2020

Jarmila Bulejková je energická a pozitivně laděná žena se srdcem na dlani. Stojí za aktivitami Českého červeného kříže v Karviné. Zeptali jsme se jí, jak hodnotí uplynulý rok, a poprosili jí, aby se zamyslela nad životem v Karviné.

Který moment v roce 2020 Vám nejvíc utkvěl v paměti? Vzpomenete si na jednu osobní a jednu pracovní událost?

Takových osobních momentů je spousta. Třeba že nejstarší dcera Veronika odmaturovala a poté byla přijata na vysokou školu, mám z toho velkou radost. V práci si zase budu pamatovat slzičky radosti našich seniorů při roznášení roušek. Dokonce nás i objali. Jsou mezi nimi i tací, kteří opravdu nikoho nemají a jsou velice vděční. To jsou chvíle, pro které člověk žije.

Zažíváme vzhledem k epidemii koronaviru jiný rok než obvykle. Může to být pro lidi v něčem i dobré – a v čem? 

Dobré to je myslím v tom, že jsme si každý jeden z nás uvědomili, jak důležité je zdraví. A taky to, jak je důležité být se svými rodiči a prarodiči. Oni nám dali do života ten nejlepší základ a je na nás jim nyní vrátit ten nádherně strávený čas s nimi. Taky jsem ráda, jak jsme se dokázali semknout a táhnout za jeden provaz, když to bylo potřeba při šití roušek nebo pomoci seniorům. Nebo že se našlo tolik lidí, kteří darovali nějaké maličkosti do nemocnic pro personál, který opravdu dělal a dělá, co může. Jsem za to lidem moc vděčná.

Jak situace ovlivnila letošní aktivity Českého červeného kříže?

Bohužel se náš chod do velké míry pozastavil. Nekonaly se žádné sportovní, společenské ani kulturní akce. Nemohli jsme ani chodit do škol a školek a dělat dětičkám besedy o první pomoci. Veškerá školení byla pozastavena. Na druhou stranu jsme se věnovali rozvozu léků a potravin našim karvinským seniorům. A naši dobrovolníci našili tisíce roušek, které jsme rozváželi, ať už do schránek nebo osobně seniorům do rukou.

Uvítala byste větší zapojení obyvatel města do aktivit Českého červeného kříže a zájem o spolupráci s Vaší organizací?

Bylo by fajn, kdyby se lidé všeobecně více zajímali o první pomoc. Budeme velmi rádi za každého dobrovolníka, ať už o zdravotníky nebo dobrovolníky pro různé situace. Ale musím uznale a s vděkem dodat, že jich hodně volalo na jaře a chtěli pomáhat.  

Možná bylo letos o to víc času věnovat se sobě. Když máte volno, kam v Karviné chodíte nejraději? Máte ve městě své oblíbené místo?

Jelikož mám tři dcery – sice jsou již velké – ale dříve jsme s celou rodinou rádi chodili do dětského koutku na „jeleny“. Je tam krásná příroda, klid a pohoda. Nyní je pro mě veliký relax zajít si na fotbalový zápas MFK Karviná na náš nový a nádherný fotbalový stadion v Ráji.

Je naopak něco, co Vám v Karviné chybí?

O tom jsem nepřemýšlela a nemám pocit, že by tady něco chybělo. Když mám kolem sebe rodinu a lidi, na kterých mi záleží, jsem spokojená.

Kdybyste přece jen měla kouzelný proutek, co konkrétně byste ve městě změnila nebo zlepšila hned?

Mávla bych a přála bych si, aby k sobě lidé byli více ohleduplní, milí a nebyla mezi námi agrese.

Kdybyste měla Karvinou popsat třemi slovy, která by to byla?

Zní to možná až moc pozitivně, ale napadá mě radost, štěstí, pohoda. V Karviné žiju už 45 let, od svého narození, je to můj domov, kde mi rodiče dali nádherné dětství plné her a radosti. V dospělosti jsem tady našla svého úžasného muže, vychováváme tady tři dcery.

Má podle Vás Karviná čím nadchnout mladé lidi, kteří se rozmýšlí nad místem k životu?

Máme tady spoustu mladých a talentovaných lidí, ať už sportovců nebo v kulturní sféře. Věřím, že je může nadchnout výborné zázemí pro sport, anebo třeba sbor Permoník, obojí je skvělý základ do života. Mladí jsou plní energie a mají tu dravost se poprat s výzvami, které jim pak život nabízí.

Máte tři děti, chtějí po studiích pracovat a žít v Karviné?

Dcery jsou každá jiná, nejstarší studuje vysokou školu, obor všeobecná sestra, ráda se vrací do Karviné a chce tady dál žít. Prostřední studuje cestovní ruch v letectví na střední škole v Krnově a zatím má „zaječí úmysly“. Ta nejmladší je na základní škole a chce být zdravotnice. A zůstat v Karviné, líbí se jí tady. 

Když se zasníte, jak si představujete město za 10 let?

Doufám, že město bude plné dobrých lidí, kterým osud Karviné nebude lhostejný. Pokud budeme všichni táhnout za jeden „spokojený provaz“, bude nám všem dobře.

Dalila Rakošanová