Barbora Bláhová: Přijde mi fér se vrátit

03.09.2020

Čerstvá maturantka a zanedlouho univerzitní studentka Barbora Bláhová rozvážně volí slova a v odpovědích je velmi uhlazená. Dokáže ohromit svou skromností i smyslem pro zodpovědnost. Sama o sobě říká, že při pohledu na Karvinou má nasazené růžové brýle. Jak se na město dívá?

Co dělá čerstvá maturantka o prázdninách, když zrovna nejde po ránu do kavárny dělat rozhovor?

Možná nejsem typický exemplář. Hraju na klavír a mandolínu, takže bych teď možná cvičila. Taky nejsem úplně ranní ptáče, obvykle vstávám později, než abych byla v 8 hodin ráno v kavárně. Jestli myslíte obecně, co dělám o prázdninách, tak často vyrážíme s rodiči do hor. No a dneska asi půjdeme s kamarádkami ven, možná do lázeňského parku. Je to vlastně jedno z mých nejoblíbenějších míst v Karviné.

Právě jste odmaturovala, čemu se budete věnovat dál?

Chystám se na studium angličtiny a latiny v Olomouci. Potom bych se ráda vrátila do Karviné a učila na gymnáziu.

Učit jste se rozhodla už dávno? A proč zrovna latina? Není to příliš častá volba.

Chtěla jsem být ve 13 kaskadérkou a v 15 policistkou. Pro učitelství jsem se rozhodla tak dva roky nazpět. Nejdřív mě lákala japonština, ale vlastně jsem nenašla práci, která by mi ve spojení s tím jazykem přišla zajímavá a prospěšná. A vloni jsem se rozhodla pro angličtinu a latinu. Učení mi přijde důležité, minimálně v tom smyslu, že můžete lidem něco dát. Navíc otec říká, že mám zvrhlý učitelský gen po mamince. Ale máme to v rodině, kromě maminky učila i babička a pradědeček.

Není brzy na to říkat, že se po škole vrátíte do Karviné a budete tady učit?

Možná to samozřejmě dopadne jinak. Ale přijde mi fér se vrátit, mám to tak nastavené. V Karviné je hodně lidí, kteří mě dělají, kým jsem. Mám pocit, že bude fajn jim to vrátit. Jedním z dalších důvodů pro návrat je aikido. Dělám ho tady už od 12 let, je to moje asi nejmilejší aktivita.

Jak to s tím návratem po studiích mají vaši vrstevníci?  

Spíš naopak. Ze spolužáků se po vysoké chce vrátit jen málokdo.

Souvisí to s tím, jak je Karviná atraktivní pro mladé? Nabízí podle vás mladým, co potřebují?

Někteří spolužáci říkají, že tady nic není. Ale vlastně si nejsem jistá, co přesně tím myslí. Možná ruch velkoměsta. Nebo prostě chtějí přirozeně okusit život jinde. Ale nechci mluvit za jiné. Je to myslím otázka osobní preference. Za mě je Karviné dobré místo pro život, i když tady není práce pro každého. Že hodně lidí za prací dojíždí, to je myslím normální. V Ostravě je zajímavé práce dneska dost a není to daleko. Ale já bych tam bydlet nechtěla, vyhovuje mi spíš ten místní klid. Hodně mladých naopak může hledat ruch velkoměsta.  

Často slýchávám, že lidé v Karviné jsou zbytečně negativně naladění. Pro vás to očividně moc neplatí. Ale co pro ostatní mladé kolem vás?

Rozhodně to tak je i u mladých a přijde mi to smutné. Ale možná jsme jen více skeptičtí a jsou pro to důvody, nebo se v tom promítají obavy o vlastní budoucnost. Nemyslím to ale nijak zle vůči místním lidem. Vlastně by lidé odjinud nebo s předsudky o Karviné asi byli dost překvapení, jak jsou lidi na ulicích vstřícní, když někoho oslovíte nebo požádáte o pomoc.

Je něco, co vám osobně v Karviné chybí?

Vlastně mě nic nenapadá. Snad jen pěkné hračkářství na rynku, které tady bývalo, ale to jsou jen vzpomínky. Kdybych přemýšlela opravdu vážně, tak tady chybí víc dětí. Ten rozdíl oproti minulosti vnímám i já.

Jak by šlo město vylepšit, aby pro vaše vrstevníky bylo přitažlivější?

Těžko říct, z Karviné nejde jen tak udělat jiné město, ani bych to nechtěla. Spíš se asi dá pracovat na vztahu dětí a mladých lidí ke Karviné. Ve škole jsme se vůbec neučili historii města, to by myslím pomohlo. Všimli jste si, jaký zájem teď vzbudila knížka Šikmý kostel? Umím si tady představit i něco jako muzeum věnované historii města…

Jak moc řešíte starosti běžného praktického života? Třeba obavy z ukončení těžby, nebo jak se tady bydlí a jak tady co funguje?

Spíš si o tom povídáme v rodině. Prarodiče určitě řeší bydlení, bydlí v bytě bývalého OKD (nyní Heimstaden, pozn. red.). Cítí se myslím trochu zrazeně, myslí si, že kdyby byty byly městské, cítili by se líp. Bojí se, že si bydlení nebudou moci dovolit.

A sledujete, jaké projekty město chystá?

Popravdě moc ne, spíš okrajově. Vím, že se řeší obchvat a říkám si, jestli nějak nenaruší park a přírodu. Vím, že mnoha lidem vadí neopravené tři domy na náměstí, nebo že by chtěli lepší ovzduší. A že se to řeší. Třeba že teď začínají jezdit nové elektrobusy. Minulý rok jsme na gymnáziu diskutovali se zástupci města o chystaných projektech. Když si máte možnost popovídat s panem primátorem osobně, je to hned jiné, ne tak abstraktní. Získal si mou důvěru. Přijde mi, že ví, co dělá, a myslí to dobře. Taky mám za to, že lidem v našem věku nějaký přílišný aktivismus moc nesluší. Sice máme občas pokušení být za světáky, ale často řešíme sami sebe, nemáme nadhled nebo kontext, utváříme si vlastní názory a hodnoty. Ještě asi pořádně netušíme, jak obtížené je někdy dělat rozhodnutí za druhé a že je těžké vybírat si mezi špatnou a ještě horší variantou.

Když se zasníte, jak podle vás bude město vypadat za 10 let?

Možná je to mým spojením s Permoníkem, ale napadá mě jen to, že by Karviné slušelo více vážné hudby. Třeba festival vážné hudby, kterým by se město zapsalo do povědomí. Díky Permoníku myslím máme na čem stavět a není to nereálné, hezké festivaly jsou v mnohem menších městech.

Michal Sobek